„Tak neefektivní postup, jaký předvedl stavební úřad Prahy 1, bych mohl výjimečně přijmout u úřadu malé obce, kde může být špatná personální situace spojená i s nižší odbornou úrovní či praxí referentů. U stavebního úřadu s tak významným správním obvodem, jakým je Praha 1, to však připustit nelze,“ konstatoval zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Obyvatelé domu na Praze 1 si opakovaně stěžovali na hluk z provozu restaurace v přízemních nebytových prostorech a na dlouhodobě probíhající hudební produkce. Nejhorší situace byla v bytě hned nad restaurací, jehož obyvatelka poukazovala na nečinnost stavebního úřadu, který nebyl důsledný ve vztahu k vlastníkovi prostor a k provozovateli restaurace.

Zástupce ombudsmanky zjistil, že provozovatel restaurace provedl rozsáhlé stavební úpravy bez potřebného povolení. Stavební úřad následně rozhodl o dodatečném povolení, ale nerespektoval přitom podmínku Hygienické stanice hlavního města Prahy. Ta, jako orgán ochrany veřejného zdraví, ve svém závazném stanovisku podmínila provoz restaurace zákazem pořádání hudebních produkcí. Další stížnosti obyvatel domu týkající se hluku, nedodržování provozní doby apod. a závěry hygienické stanice, že stavba nesplňuje ani základní parametry pro zvukovou izolaci, řešil stavební úřad vydáváním rozhodnutí podle nesprávných ustanovení stavebního zákona. Činil tak navíc opakovaně i přes poučení nadřízeného Magistrátu hl. města Prahy, takže ve věci docházelo k průtahům.

Po dalších stížnostech a podnětu městské policie sice stavební úřad uložil provozovateli pokutu za užívání stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem, ale když magistrát toto rozhodnutí zrušil kvůli řadě věcných i formálních chyb a vrátil věc stavebnímu úřadu k novému projednání, stavební úřad už znovu v řízení o uložení pokuty nepokračoval.

Vlastníkem prostor v přízemí domu, v nichž se restaurace nachází, je Městská část Praha 1, což vzhledem tomu, jak stavební úřad Prahy 1 postupoval, může vést k pochybnostem o nestrannosti stavebního úřadu.

„Rád bych věřil, že jde spíš o exces pramenící ze shody více nepříznivých okolností, než že by šlo o záměrnou snahu usnadnit provozovateli restaurace podnikání a co možná nejdéle ho v objektu udržet jako nájemce, jakkoli problémového, i kdyby to bylo na úkor zájmů vlastních občanů a na úkor práva,“ shrnuje zástupce ombudsmanky. Přesto navrhl Magistrátu hl. města Prahy, jako nadřízenému orgánu, aby tuto věc odebral stavebnímu úřadu Prahy 1 a dalším rozhodováním pověřil jiný správní orgán ve svém obvodu. Poukázal přitom na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž sice nemusí automaticky znamenat, že jsou úředníci územního samosprávného celku podjatí, pokud rozhodují o věci, která se tohoto samosprávného celku dotýká, ale riziko systémové podjatosti zde existuje, proto je třeba přistupovat k těmto případům se zvýšenou opatrností.

Magistrát hl. města Prahy návrhu zástupce ombudsmanky vyhověl a odebral věc stavebnímu úřadu Prahy 1. Tento postup potvrdilo následně i Ministerstvo pro místní rozvoj, když zamítlo odvolání Městské části Praha 1.

Magistrát aktuálně přidělil tento případ jinému stavebnímu úřadu Prahy 2, takže obyvatelé domu mají naději, že se jejich problém začne konečně a nestranně řešit.