O tom, jaké nastavení spotřební daně by ekonomice pomohlo, budou dnes diskutovat odborníci z resortů dopravy a financí, zástupci dopravců a ekonomové. Stát ale potřebuje zvýšit rozpočtové příjmy a proto spíše než dolů bude ministr financí chtít vyšroubovat tuto daň opětovně nahoru. To je ale podle nemálo odborníků špatně. Nižší spotřební daň na naftu by se totiž podle nich vyplatila nejen státnímu rozpočtu, ale i domácnostem a podnikové sféře.

„Aby se dopravci k českým pumpám vrátili, myslím si, že by ten cenový šok musel být poměrně výrazný – snížení spotřební daně minimálně o 1,50 až 2 koruny za litr,“ zmínil v rozhovoru pro Český rozhlas Aleš Rod z národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.

Podle něj by bylo optimální nastavit spotřební daň na absolutním minimu, které nám dovoluje Evropská unie, což je snížit ji o nějakých 2,50 koruny na litr.

Impuls by se projevil i v hospodářském růstu

„Ono by to neznamenalo okamžitý pozitivní impuls pro státní rozpočet, protože dopravci by se vraceli velmi pomalu. Nicméně když se podíváme, jak strategickou komoditou je motorová nafta, podle mého názoru by se tento cenový impuls projevil nejenom do cen motorové nafty, ale i do hospodářského růstu a do cen ostatního zboží,“ zmínil dále Rod s tím, že stejné kritérium pak neplatí pro spotřební daň na benzín.

Podle Roda dokonce v některých státech EU – třeba Belgii či Slovinsku - funguje systém takzvané plovoucí daně. To znamená, že tam sazbu nestanovuje velmi zdlouhavý zákonodárný proces, ale vyhláška Ministerstva financí, reagující na vývoj v ekonomice nebo v zahraničí.

„Oni jsou schopni z týdne na týden měnit sazbu daně a tak inkasovat vždy maximum do státního rozpočtu,“ dodal Rod.

Jenže na to ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vrtí hlavou. „Pro veřejné rozpočty by to znamenalo obrovskou ztrátu, větší než deset miliard. A nevěřím, že by přinesl do cenového vývoje benzinu a nafty nějakou významnou změnu, možná by došlo ke krátkodobému zlevnění,“ řekl rozhlasu Kalousek.

MF: Zvedli by marže

Ministerstvo financí má prý obavu i z toho, že po snížení spotřební daně by si čerpadláři zvedli marže, a tak by se konečná cena pro spotřebitele nesnížila.

„Finální cena motorové nafty, ale i benzínu naprosto přesně kopíruje vývoj ceny ropy na burze v Rotterdamu a velkoobchodní ceny pohonných hmot. To, že by si čerpadláři přilepšovali na úkor zákazníků nebo jiných prvků distribučního řetězce, můžeme vyloučit,“ doplnil ke slovům Kalouska Rod.

Spotřební daň z pohonných hmot přináší do státního rozpočtu kolem 80 miliard korun ročně. Podle sdružení autodopravců Česmad Bohemia stát přichází na dani ročně o asi osm miliard korun.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.