Prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou v úterý zahájil státní návštěvu Chorvatska. V Záhřebu, kam dorazil s předstihem už v pondělí večer, se zdrží do středečního odpoledne. Kromě jednání s chorvatskou prezidentkou a oběda s premiérem má Zeman na programu i zahájení podnikatelského fóra či setkání s krajany. 

„Pane prezidente, drahý Miloši, srdečně Vás vítám v Záhřebu,“ zahájila prezidentka Kolinda Grabar Kitarović společnou tiskovou konferenci. Hovořilo se pochopitelně o turismu, neboť Čechů do Chorvatska během sezóny dorazí až milion, a jsme tak na šestém místě ze všech národností. 

Právě probíhající návštěva je prvním oficiálním setkáním prezidentů. V předchozích letech se nicméně prezident Zeman se svou chorvatskou kolegyní viděl na řadě summitů. Do Záhřebu český prezident přivezl pozvání pro chorvatskou prezidentku na reciproční návštěvu Prahy. 

„Vzhledem k tomu, že početná chorvatská menšina v České republice organizuje jakýsi cyklus svých slavností na jaro příštího roku, myslím, že jsme se předběžně dohodli na tomto termínu,“ prozradil Zeman. 

Vzájemné vztahy Česka a Chorvatska jsou podle prezidentky Kitarovićové na dobré úrovni a tato návštěva je může ještě rozšířit. 

Kupříkladu čeští byznysmeni mají v Chorvatsku podle Miloše Zemana co dohánět, neboť jsou v investicích až na patnáctém místě. „Budeme se muset poněkud zlepšit,“ uvedl český prezident Miloš Zeman. 

Aktuální státní návštěva by tomu mohla konkrétně pomoci. Jak prezident Zeman upozornil, v rámci jeho podnikatelského doprovodu přijeli i zástupci dvou firem, které plánují stavbu hotelových resortů. Mluvilo se prý také o investicích v bankovním sektoru nebo energetice. 

„Česká republika plně podporuje integraci zemí tohoto regionu do evropských struktur, samozřejmě i do NATO; a se zvláštním důrazem podporujeme i vstup Chorvatska do schengenského prostoru,“ potvrdil Zeman. 

Prezidenti se zabývali i zahraničněpolitickými otázkami. „Například jsme se bavili o brexitu, nebezpečí islámského terorismu a řadě dalších oblastí včetně současného stavu Evropské unie. Mám velkou radost z dobrého začátku našich jednání a věřím, že ve stejném duchu budou nadále tato jednání pokračovat. Odstranili jsme poslední a v zásadě jedinou překážku našich vztahů. Na základě návrhu paní prezidentky nedostanu dnes ke slavnostní večeři mořské ryby, které nesnáším, ale dostanu něco jiného. Žádné další překážky neexistují,“ zakončil odlehčeně Miloš Zeman svůj projev před novináři. 

Během novinářských dotazů se následně mluvilo o trochu citlivějších tématech. Například zda rozšiřování NATO o země západního Balkánu platí pro všechny vzhledem k tomu, jaký vztah některé státy k Alianci mají. „Zastávám názor, že to platí pro země západního Balkánu, a můj osobní názor je, že to neplatí pro Kosovo, protože si nejsem zcela jist, zda Kosovo do NATO patří,“ vyslovil se Miloš Zeman. 

Podle prezidentky Kolindy Grabar Kitarović Chorvatsko absolutně podporuje rozšiřování NATO na jihovýchodě Evropy „o všechny země, které si to přejí“. Ne všichni ale po členství v NATO touží. „V tuto chvíli si to Srbsko nepřeje, ale jednoho dne možná změní názor,“ dodala k tomu chorvatská hlava státu. 

Chorvatskou státní televizi zajímalo, jaký je postoj Česka k vícerychlostní Evropě. Nastal ale zádrhel v podobě výpadku techniky. Tiskovka prezidentů totiž probíhala v národních jazycích a vše bylo simultánně tlumočeno. Sluchátko, které měl prezident Zeman, selhalo a vše mu nakonec v angličtině přetlumočila přímo prezidentka Kitarovićová. 

„Tak za prvé, selhala nám technika. Za druhé, techniku nahradila paní prezidentka a já jí za to velice děkuji a za třetí, jsem zásadně proti. Pokud má být Evropa skutečně jednotná, nemůže být dvou, natož tří nebo čtyřrychlostní. To by byla úplná zvrhlost,“ uzavřel Miloš Zeman.