V nedělních Událostech mohli diváci České televize vidět i reportáž, zabývající se tématem mediální gramotnosti. Jak bude podána, to naznačil už úvod moderátorky Jany Peroutkové, která citovala ředitele BIS Michala Koudelku, že mediální gramotnost je v Česku velmi nízká.

Reportáž hned v úvodu vysvětlí, že by se děti ve školách měly učit ověřovat informace, aby nepodléhaly tlaku dezinformací. Pak se přesuneme do střední odborné školy v Karlových Varech, kde v hodině občanské výuky sledují dokument Heleny Třeštíkové Hitler, Stalin a já o životě přeživších holocaustu, a pak jej konfrontují s brožurou, která holocaus popírá. „Žáci se tak učí oddělit fakta od nepravd, musejí čelit nejen dezinformacím současnosti, ale i minulosti,“ vysvětluje redaktorka.

Učitel Martin Volný středoškoláky poučuje, že si musí zjistit něco o autorovi. Informace podle něj ověřuje ten, kdo skutečně touží poznat pravdu. A tu chce poznat ten, komu na pravdě záleží a záleží mu na druhých lidech.

Orientaci podle základních hodnot potvrdil i jeden ze studentů, který si prý čte Deník N nebo Seznam Zprávy.

Redaktor navazuje s výukovým materiálem, který školy mohou k mediální gramotnosti využívat.

Jde o výukový plán organizace Jeden svět na školách, dceřinné organizace Člověka v tísni. Jeho nezbytnost je dokázána statistikou, podle které si 66 procent ředitelé a 63 procent učitelů stěžuje na nedostatek materiálů k výuce.

Ředitel JSNS Karel Strachota na kameru ujišťuje: „Je to prostě nabídka vyučujícím, kteří chtějí“.

Realita je taková, že výukové materiály Člověka v tísni jsou nedílnou součástí mediální výchovy už od doby, kdy se o její důležitosti začalo veřejně hovořit. Časově to navazuje na první volbu Donalda Trumpa a brexit. V roce 2017 se začalo hovořit o nebezpečí dezinformací a potřebě vzdělávání žáků k jejich odhalování.

Jeden svět na školách při tom využil svých starších zkušeností, vzdělávací materiály školám dodává už od roku 2001. V případě mediální výchovy, se kterou na rozdíl od jiných předmětů učitelé doposud neměli žádnou zkušenost, ale má od počátku celou výuku „pod palcem“ tato nezisková organizace.

„Většina vyučujících na českých školách se mediální výchově věnuje teprve krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Protože jim chceme být oporou, pravidelně pořádáme semináře, konference a dlouhodobé kurzy, díky nimž se mohou detailněji seznámit s rozličnými mediálními tématy, účastnit se debat s odborníky a vyzkoušet si práci s vybranými materiály pod vedením zkušených lektorů,“ píše se v brožuře, která učitele přímo navádí k jednotlivým produktům JSNS.

Nejde jenom o výuku s učitelem, ale o celý komplex výchovně-vzdělávacích aktivit, včetně přednášek novinářů, kteří jsou od počátku tváří projektu, exkurzí do redakcí, promítání filmů v rámci každoročního filmového festivalu Jeden svět, a podobně.

Jeden svět na školách spolupracoval i s dalšími mezinárodními neziskovkami, třeba konferenci Nebezpečí na síti pořádal ve spolupráci s Prague Security Studies Institut.

V rámci každoroční akce Týdny mediálního vzdělávání pořádá veletrh, besedy s novináři i semináře pro samotné učitele, jak poučit žáky o významu seriózních médií a naopak nebezpečí těch dezinformačních.

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi v loňském roce pro ParlamentníListy.cz upozorňoval, že se společně s dalšími neziskovými organizacemi snaží ovlivnit tvorbu nových Rámcových vzdělávacích programů. Ty mají školy začít používat už od letošního září.

Ředitel Bezpečnostní a informační služby Michal Koudelka podle ČT nové rámcové vzdělávací plány od ministra Mikuláše Beka ocenil. Učitelé, kteří takto děti vedou, ale podle něj potřebují také zastání škol a uznání rodičů, které ne vždy mají.

„My nejsme v pozici těch, kteří mohou říct: Musíte. To musí udělat stát,“ vyzval Karel Strachota k používání jejich materiálů na všech školách.

Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu ale varuje, že působení Člověka v tísni na české školáky je problémem, zejména v souvislosti s aktuálními informacemi o financování těchto organizací. „Organizace, která je dlouhodobě financována ze zahraničních zdrojů, mimo jiné nechvalně známou agenturou USAID, která jim od roku 2012 naposílala 27,88 milionů dolarů, a jejíž vzdělávací programy jsou často kritizovány pro ideologickou jednostrannost, není zrovna zárukou objektivního přístupu,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

Podobně bychom se podle ní měli mít na pozoru, pokud chce rozhodovat o důvěryhodnosti zdrojů a škále hodnot armádní důstojník a státní úředník Otakar Foltýn.

„Skutečná mediální gramotnost nespočívá v předkládání „správných“ zdrojů jako Seznam Zprávy a Deník N, ale ve schopnosti lidí analyzovat informace kriticky a samostatně. Pokud se „výuka“ mediální gramotnosti smrskne na propagaci konkrétních médií a výukových materiálů jedné neziskovky, pak to s nezávislostí a objektivitou nemá nic společného,“ obává se.

Psali jsme:

„Dozvídáme se a zíráme.“ Síť neziskovek rozkryta. Právník varuje: „Poučí se“

Co by na to řekl Václav Havel? Nejen o Člověku v tísni. Luděk Bednář k financování z USA

Jsou to miliardy. Zastavené peníze z USA otřesou Českem opravdu hodně

Kdo nesmrdí, není Čech, poučí děti neziskovky. Klimatická instruktáž pro učitele a milionové dotace