„Jak vlastně můžou politici na nepříjemnou novinářku? Prostě ji pomluví jako ženu. Novinář má jen svoji novinářskou čest. A co se o novinářích říká? Že berou peníze. A když je to žena, tak že před ní, eufemisticky řečeno, žádný chlap neuteče. A ono to opravdu funguje. Jsou to jedovaté sliny, které ze sebe nesmyjete. Nechci tvrdit, že je to nějaké spiknutí. Jen upozorňuju, že politickým novinářkám, které nějak vyčuhují, se to stane poměrně snadno,“ popisuje Fridrichová, jak to chodí.

Pro bulvár je zvlášť lákavé spojení žena a sex a i politická novinářka musí počítat s tím, že na ni někdy tato karta bude vytažena. Každá novinářka by proto měla být natolik velkorysá a přehlédnout to, zvlášť když jde o nesmyslná nařčení. Konkrétně Fridrichová zásadně odmítá otevírat své soukromí a řešit ho u soudu, a to i navzdory tomu, že si je jistá, že by případné soudní spory vyhrála.

Babiš není tak zkušený a Okamura lidi baví

Jako dlouholetá parlamentní zpravodajka si Fridrichová posteskla, že po posledních volbách není s politiky taková legrace, jako bývala dřív. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už není tolik vidět a totéž platí o Lubomíru Zaorálkovi, který dnes řeší zahraniční problémy. Když řídil schůze sněmovny, bývalo to prý zajímavější. „A když nic neřekl, aspoň mu padaly brejle. My jsme spočítali, že mu za minutu spadly třicetkrát. Pro mě z té politiky teď zmizela legrace,“ posteskla si doslova novinářská matadorka.

Na druhé straně je pravda, že z Babiše občas „vypadávají“ zajímavé československé výrazy, také si tolik nedává pozor. Jak Babiš, tak Tomio Okamura zvedají sledovanost. „Prostě jejich expresivní způsob vyjadřování lidi baví,“ uzavírá Fridrichová.