Předsedající přivítal své nové kolegy Hanu Lipovskou, Xavera Veselého a Pavla Matochu a také hosty, generálního ředitele a dále Milana Fridricha, ředitele programu České televize.

Jako první hovořil generální ředitel Dvořák. Řekl, že ČT poděkovala komunita neslyšících za to, že zpravodajství bylo v době koronaviru i ve znakovém jazyce. Také citoval průzkum Kantaru, že lidé si obecně přejí, aby pokračoval kanál ČT3. Lipovská se ptala na průzkum, k čemu bude použit, a hlavně když průzkum byl internetový, jak to jde dohromady s tím, že kanál ČT3 cílí na seniory, kteří nejsou pravidelnými uživateli internetu, a svěřila se s osobní zkušeností, že někteří, zejména venkovští senioři, kanál ani nedokázali naladit. Šarapatka ovšem hned reagoval, kde bere Lipovská jistotu, že senioři nejsou „internetoví“, vzhledem k tomu, že většina z nich už jsou „moderní lidé“ a musejí se na internetu vyznat. Dvořák doplnil, že šlo o pravidelný průzkum, který nebyl přímo zaměřen na seniory.

Pak už se řešil rozpočet a předseda dozorčí komise přečetl její stanovisko:„Rozpočet nákladů, schválený radou ČT na rok 2019, nebyl překročen a náklady a výnosy dosáhly stejné výše, 6 miliard 654 milionů 806 tisíc, což je o 259 milionů korun méně, než byl schválený rozpočet.“ Dodal, že čísla vycházejí z auditované účetní závěrky, a pak se věnoval rozdílům oproti minulým letům a na které oddíly jde nejvíce peněz. „K 31. 12. 2019 měla ČT finanční majetek ve výši 1,5 miliardy korun, což je o 297 milionů více, než bylo původně predikováno v dlouhodobých plánech,“ pravil a dodal, že za to může vyšší výnos z výběru televizních poplatků a nižší náklady. ČT tedy podle dozorčí rady hospodařila v souladu se zákonem o ČT. Radní vzali toto usnesení na vědomí.