Ivan Solil má za to, že zákaz kouření v restauracích je obvyklý v okolních zemích, takže je v pořádku, že ho máme i v České republice. Ale samotnou Prahu 1 protikuřácký zákon ani trochu nepotěšil.  

„Pro Prahu 1 to zatím moc přínosné není. My jsme to nepřivítali s žádnou velkou radostí, protože jsme předvídali, že to bude problém,“ uvedl Solil bez obalu hned na úvod.

Na Praze 1 se prý investovaly velké investice do odhlučnění vnitřních prostor, ale tyto investice teď přicházejí jaksi vniveč, protože kuřáci se teď drží venku a občas hlučí a to je především v noci problém. Lidé, kteří bydlí kolem, mají právo se vyspat a na hluk si stěžují. Praha 1 podle Solila občas ve 3 ráno připomíná „poloválečnou zónu“.

Konfliktní tým byl zřízen proto, aby na Praze 1 zklidňoval situace. Mohla by to sice dělat i městská policie či státní policie, ale strážci zákona mají podle Solila své práce dost. Musí se potýkat s drogově závislými, s krádežemi a tak podobně. Na Prahu 1 je přitom k dispozici jen 30 strážníků, kteří zkrátka nemohou stihnout všechno.

Pro pana prezidenta Miloše Zemana, který má povoleno kouřit v leteckém vládním speciálu, má však Solil také pochopení. Jako bývalý kuřák, který také létal letadlem, ví, že kuřáci během letu trpí. „Třeba by se pan prezident trápil tolik, že by to mohlo mít negativní vliv na jeho zdraví, tak mu udělili tuhle výjimku. Já to nechci soudit. Je to pan prezident a ten by měl mít nějaká privilegia, i když je to otázka, jestli to má být zrovna tohle privilegium,“ poznamenal Solil.

Posléze pochválil Hrad, že chrání Chrám sv. Víta. Jistěže lze namítnout, že fronty před Hradem představují jisté riziko, ale je to stejné riziko jako u front na letišti, a na ty si lidé také zvykli.

Nakonec došlo i na politické spory uvnitř pražské ČSSD. Sporů, které se tu odehrávají, je prý Solilovi líto. „Dneska ta politika není o demokracii a o výměně názoru, dneska je to o tom, kdo má větší sílu a ne sílu argumentační,“ posteskl si radní.