Novou stranu Realisté, za níž stojí politolog Petr Robejšek, zřejmě finančně podpoří Marek Dospiva ze společnosti Penta. Už se vyrojily kritické hlasy, podle kterých tak bude tato strana hájit spíš zájmy oligarchy než zájmy národní. Jak se s tím Robejšek vyrovnává? Přiznal, že nějaké kritické hlasy se vyrojí vždycky a ke všemu. „To ale neznamená, že jsou pravdivé. Pan Dospiva má dlouhodobě zájem o to, jak posuzuji politické a ekonomické události u nás i ve světě, a o moje myšlení vůbec. Proto také podpořil INSTITUT 2080 a zaznamenal jsem, že vážně uvažuje i o podpoře Realistů. Pokud jde o Realisty, tak samozřejmě vyjednáváme s různými možnými sponzory a doufáme, že nás co nejvíce z nich podpoří. Přijetí sponzorského daru přece neznamená, že hájíte zájmy sponzora. A jen na okraj: moc by mě zajímalo, která finanční podpora pro nějaké politické uskupení by nevzbudila u někoho kritiku,“ uvedl Robejšek.

Letos vzbudily velký ohlas dvě události. Jednak že si Velká Británie odhlasovala Brexit, jednak že v amerických prezidentských volbách zvítězil Donald Trump. Ve francouzských volbách by nebyl překvapením úspěch Marine Le Penové, favoritem opakovaného druhého kola rakouských voleb je Norbert Hofer. „Signalizuje tohle všechno doopravdy celosvětovou společenskou proměnu?“ ptal se redaktor Práva. „V mnoha zemích světa pozorujeme podobný jev. Obyčejní lidé mají stále silnější dojem, že se vláda dost vážně nezabývá jejich problémy. Ty ‚nahoře‘ vnímají jako seskupení mocných a bohatých, kteří obsluhují sami sebe. A skutečně: zdá se mi, že v mnoha zemích je vládnoucí vrstva odpojená od života normálních lidí. Nenapadne je, že lidé ‚tam dole‘ zažívají existenční strach a mají dojem, že je ‚ti nahoře‘ pouze poručníkují,“ uvedl s tím, že v této situaci vznikají politická seskupení, která se snaží o vzestup k moci. „Nespokojenost lidí používají jako žebřík k tomu, dostat se na mocenské pyramidě nahoru. To je normální a v politologické literatuře dobře popsaný jev známý jako ‚koloběh elit‘. Dojem ‚celosvětové proměny‘, jak říkáte, vzniká proto, že v posledních letech můžete podobné procesy sledovat v mnoha západních demokraciích,“ podotkl Robejšek.

Někteří komentátoři uvádějí, že výsledky hlasování svědčí mimo jiné o tom, že lidé odmítají tzv. politickou korektnost. Skutečně ale američtí voliči volili proti politické korektnosti? „Trumpovi přívrženci nevolili proti ‚politické korektnosti‘, ale proti oligarchii složené z politických, finančních a mediálních špiček. Tato tři seskupení spolu žijí v pozoruhodné symbióze. Soupeří sice mezi sebou, ale jsou si zajedno ve snaze využít zbytek společnosti jako nástroj k dosažení moci a bohatství. Zajedno si jsou také ve snaze vytlačit obyčejné lidi od moci. Společný zájem příslušníků této oligarchie je tak silný, že přesahuje i hranice mezi opozicí a vládou. Není vůbec náhodou, že Donalda Trumpa odmítala i velká část republikánských špiček,“ uvedl Robejšek.

Vyjádřil se také ke kauze setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou. „Podle mého názoru se ministr kultury může sejít s dalajlámou, ale rozumné by bylo, kdyby se s ním sešel mimo ministerstvo. Na tom, že by si vyměnili názory a že by měl ministr možnost signalizovat svůj postoj k Tibetu, by se tím pranic nezměnilo. Tak, jak proběhlo, mělo ale toto setkání zbytečné konotace a přineslo zbytečné komplikace,“ uvedl Robejšek.