První dotaz se týkal státnosti Pražského hradu. Sedmdesát sedm procent respondentů odpovědělo, že Hrad za státní symbol jednoznačně považuje, 18 procent se proti tomuto postoji ohradilo. Druhý dotaz se zabýval souhlasem s návrhem, aby se areál Pražského hradu stal majetkem státu a některé budovy od soukromých osob a římskokatolické církve byly kvůli tomu vykoupeny. Kladný postoj zastává přes padesát procent dotázaných (57 procent), čtvrtina zvolila variantu „nevím" a zbylých 18 procent by s vykoupením nesouhlasilo.

• výzkum ZDE

Připomeňme, že záměr ministerstva pro místní rozvoj, aby areál Pražského hradu patřil do vlastnictví České republiky, považuje ministr zemědělství a místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka za drzost. Lidovci návrh nepodpoří. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana uvedl, že posouzení návrhu nechá na zákonodárcích, kteří by ale měli mít na paměti březnovou dohodu o majetkovém vyrovnání Hradu se zástupci katolické církve. Ministryni Šlechtovou "hysterická reakce církve nepřekvapila." Podle jejího statusu na Facebooku jde církvi především o majetek, což dokazuje 1600 žalob, jimiž prý chtějí získat víc majetku, než kolik jim stát přiřknul.

Zpět k výzkumu. S tvrzením KDU-ČSL, že případné vykoupení domů od církve bude znárodněním, souhlasilo jen 16 procent respondentů, opačný názor zaujala rovná polovina. Nadpoloviční většina (58 procent) z odpovídajících agentuře Phoenix považovala zákon o převedení areálu Pražského hradu do majetku státu, podaný ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou, za správný krok. Šestadvacet procent má opačný názor (spíše a rozhodně nesouhlasí) a 16 procent si nedokázalo vybrat ani jednu z variant.

Poslední dvě otázky se zabývaly tématikou církevních restitucí. V jejich rámci církve dostanou majetek v hodnotě 75 miliard korun a dále 59 miliard korun jako náhradu za nevydaný majetek, plus úroky. „Hodnotíte současných více jak 1.600 restitučních žalob církví na stát jako oprávněné, nebo jako zneužití mechanismu spravedlivého narovnání?" Největší počet respondentů (27 procent) vybralo odpověď, že „církve pouze zneužívají mechanismus spravedlivého narovnání". Čtyřiadvacet procent dotázaných zvolilo možnost „žaloby mi nepřijdou jako nejlepší způsob řešení situace" a třetí nejčastější variantou (22 procent) byla ta neutrální: nevím, neumím odpovědět.

• TÉMA Církevní restituce 

Poslední otázka zjišťovala míru zapojení občanů do církevních restitucí. Podle deseti procent respondentů jsou spravedlivé a nemělo by se na nich nic měnit, devět procent s nimi rovněž souhlasí, ale rádo by se k nim mělo možnost vyjádřit. Že „církevní restituce nejsou spravedlivé a vadí mi, že jsme se nemohli vyjádřit například v referendu" uvedlo 38 procent dotázaných a pro pětinu (21 procent) jde o „obyčejný tunel". Dvaadvacet zbylých procent se nedokázalo přiklonit ani k jedné z navrhovaných možností.

Výzkum byl proveden v uplynulých dnech na vzorku necelých 900 respondentů v celé České republice.