Ekonom Ivan Pilip, exministr financí, ve vysílání Českého rozhlasu zastropování cen energií kritizoval. Zdá se mu, že by bylo lepší tlačit spíš na to, aby producenti elektřiny ze solárních zdrojů, resp. ze všech zdrojů kromě plynových, nenavyšovali ceny na hladinu ceny, za kterou prodávají elektřinu plynové elektrárny.

„Řešením by měl být spíš zásah do cenotvorby, protože cena se dnes tvoří velice podivným způsobem a není to v podstatě trh. Dále je třeba víc pomáhat těm, na které energetická krize dopadá nejvíce,“ prohlásil Pilip ve vysílání Českého rozhlasu.

Upozornil, že zastropování cen elektřiny a plynu lidem nenaznačí, že by ve vlastním zájmu měli šetřit.

• Celé vyjádření Ivana Pilipa naleznete zde

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka nabídl svůj pohled na zastropování cen. V prvé řadě zdůraznil, že zastropování cen nebude mít protiinflační efekt, jak tvrdí např. ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale bude to mít naopak proinflační efekt.

„Ano, ceny energií v rámci měření statistického úřadu klesnou, což se projeví i v poklesu inflace. Další výdaje státního rozpočtu na dluh v podobě plošného transferu budou působit proinflačně, což se projeví ve vyšším tlaku na růst cen dalších kategorií zboží a služeb spotřebního koše a v prodloužení období vysoké inflace v ČR. Konečná zátěž pro rozpočet je závislá na vývoji cen plynu a elektřiny na trhu, který nelze dost dobře predikovat. Ve výsledku je možné, že pomoc domácnostem a průmyslu vyjde na více než 200 miliard,“ varoval Peterka s tím, že stanovení cenového stropu znamená, že zákazníci sice vydají méně peněz ze svých peněženek, ale vláda bude muset výrobcům elektřiny kompenzovat výrobní náklady, protože jinak riskuje, že nemusí mít k dispozici dost elektřiny pro republiku. A to ještě více prohloubí státní dluh, který splácí všichni občané ČR.

Stanovisko ekonoma Peterky ZDE

„Opatření je drahé, protože je plošné. Podporu dostane v zásadě každý, i ten, kdo ji nepotřebuje. Po středečním jednání vlády zřejmě ještě uvidíme, jak velké části průmyslu připadne pomoc. Dost možná celému. Přitom i při diskutované úrovni cenového stropu se řada domácností dostane do finančních problémů a stát bude pomáhat dalším drahým balíčkem v podobě úsporného tarifu,“ popsal situaci Peterka.

Stejně jako Pilip vidí i Peterka problém v tom, že lidé nebudou tolik motivovaní, aby elektřinou šetřili. Ale vedle toho vidí i další problémy.

„Stále není zcela jasné, jak budou cenový strop a související kompenzace fungovat. Existují obavy z možného zneužití systému, kdy díky kompenzaci distributor energií nebude mít motivaci příliš zlevňovat. Zákazník zaplatí u většiny distributorů v zásadě stejně a ani ten nebude mít motivaci hledat levnější tarif a snížit tak objem nutné kompenzace ze strany státu. Pro koncového uživatele by také mohlo být výhodnější přejít na spotový tarif, kdy díky stropu odpadá riziko vyšších cen, ale existuje šance, že cena v některých dnech naopak klesne. Větší výkyvy ceny směrem nahoru u spotových tarifů bude opět zřejmě kompenzovat stát. Kdo mezer návrhů využije, bude profitovat. Státní rozpočet bude naopak tratit. Dodatečné zadlužení včetně relativně vysokých úroků budeme platit v podobě vyšších daní v budoucnosti všichni,“ upozornil ekonom.

Obdobně se vyjadřuje i další ekonom, Lukáš Kovanda, který zastropování cen energií zkritizoval na sociální síti Twitter.

„Zastropování je ‚úsporný tarif na steroidech‘, ale nemotivuje k šetření s energiemi jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje. Zastropování cen energií, o kterém dnes rozhodla vláda, přinese domácnostem již znatelnou úsporu. Například rodina s dětmi žijící v domku s elektrokotlem ušetří takřka 73 tisíc korun ročně, a to v porovnání s nynějšími, zářijovými cenami. V příštím roce kvůli růstu cen i víc,“ napsal Kovanda.

Stejně jako Peterka i Kovanda upozornil, že zastropování cen energií znamená jen a pouze tolik, že za ni lidé zaplatí později.

„Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. Nebo inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují,“ napsal Kovanda.