Debata o zákazu kouření v restauracích a barech podle Čulíka ukazuje, že Češi stále tak docela nepochopili, co znamená žít v demokracii. Nepochopili, že život v demokracii neznamená, že je dovoleno absolutně všechno.

„Protesty proti zákazu kouření ve veřejných místnostech jsou asi na takové úrovni, jako kdyby někdo tvrdil, že v demokracii má mít každý právo na sex s dvouletým dítětem, protože ‚to je přece součástí mé svobody‘. Asi takový společenský ohlas budou mít snahy prosazovat právo na kouření ve veřejných místnostech ve většině zemí světa,‘ píše Čulík.

Celý článek naleznete zde

Každý občan může ničit své vlastní zdraví, jak uzná za vhodné, byť je sporné, zda musí společnost platit léčbu lidem, kteří si zdraví dobrovolně ničili. Jedna věc však rozhodně sporná není. Kuřáci nemají právo ničit zdraví nekuřákům a je lékařsky prokázáno, že pasivní kouření zdraví ničí. Z tohoto důvodu je podle Čulíka zákaz kouření v restauracích, barech i na dalších místech v pořádku. „Sama sebe zabít máte plné právo, nemáte však právo zabíjet jiné lidi,“ zdůrazňuje.

„Ve Skotsku byl zaveden zákaz kouření ve veřejných místnostech už před 11 lety, v březnu 2006. Do té doby trpělo osmdesát procent zaměstnanců hostinců chronickou bronchitidou, po zavedení zákazu kouření se z ní rychle vyléčili. Za první rok po zavedení zákazu kouření poklesl počet infarktů ve Skotsku o 17 procent,“ dodává autor.

Čulík proto nechápe, kde se v Češích bere odpor proti zákazu kouření. Může to být tím, že dosud nepochopili, že demokracie rozhodně není totéž co právo utlačovat druhé. Demokracie naopak znamená respekt k právům druhého.