Situaci zkoumal v roce 2006 tým sociologa Ivana Gabala, který teď usedl jako poslanec ve sněmovně za KDU-ČSL. Podle tehdejších výsledků bylo v Česku přes 300 chudinských domů a čtvrtí. Žilo v nich kolem 80 tisíc lidí, a to převážně Romů. Podle odhadů expertů a zjištění z terénu v posledních letech problematických lokalit přibylo. Podle šéfa vládní agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka jich jsou už víc než čtyři stovky. Roste také počet lidí, kterým odsun na okraj společnosti hrozí. V ubytovnách by mohlo žít 100 tisíc osob.

Za analýzu chce ministerstvo dát Gabalově společnosti GAC maximálně 5,1 milionu korun. Gabal podle obchodního rejstříku od loňského prosince už není jednatelem své firmy.

Autoři by měli podle zadání vypracovat „celkový přehled" o takzvaných vyloučených lokalitách. Obsahovat by měl i seznam míst, kterým vyloučení hrozí. Zmapovat by měli, jak se situace v posledních letech vyvíjela, zda některá místa zanikla, či kolik vzniklo nových. Ministerstvo chce znát také důvody vzniku či zániku a také jména obcí, kam se případně lidé v tísni stěhují.

Výzkum má zjistit i to, jak se využívají k řešení situace evropské peníze ve vybraných 20 obcích. Ministerstvo chce získat i doporučení, na co by se program financování měl v budoucnu přesně zaměřit a kam by měly směřovat prostředky z EU.

Situaci ghett a jejich okolí bude muset řešit přicházející vláda. V koaliční dohodě plánuje třeba připravit návrh sociálního bydlení. Budoucí ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) počítá s tím, že nejvíc času ve funkci bude věnovat právě problematice sociálního vyloučení. Ve vládě chce koordinovat kroky ministrů práce, školství a dalších resortů, aby byly provázané.