Problém podle Palaty je, že vedle Ústavy tu máme jiný, Ústavou nekodifikovaný, stav, kdy se premiér Andrej Babiš chová spíše, jako by byl lenním pánem krále lánského zámku než v mnoha ohledech prezidentovi nadřazeným suverénem. Zemanův návrh oduznání Kosova je podle jeho slov po všech stránkách špatný.

Hlavním českým zájmem by podle něj měla naopak být stabilizace západního Balkánu a jeho postupné přijetí jak do Severoatlantické aliance, tak do Evropské unie. „K tomu je třeba postupně zahladit stopy a důvody tamních etnických konfliktů, jež se přehnaly celou bývalou Jugoslávií,“ dodává s tím, že ve všech balkánských válkách v minulých desetiletích postupně byl. A přestože nikdo na nich nebyl zcela bez viny, byli to Srbové, kdo rozpoutal dvě z nich a dopustil se nesčíslného množství válečných zločinů.

Je pravdou, že se sice našly i země takové, které uznání na nátlak Srbska odvolaly, ale když se podíváme na jejich seznam, najdeme tam státy typu Lesotha, Burundi nebo Šalamounových ostrovů. A nebylo by podle komentátora lichotivou vizitkou, kdybychom se na takový seznam zařadili.

Na druhou stranu tu ale máme i státy Evropské unie a NATO, které Kosovo uznat odmítly. Státy jako Slovensko, Řecko, nebo Španělsko k tomu ale podle Palaty mají své důvody, s nimiž sice nemusíme souhlasit, ale které lze pochopit. „Jsou to především obavy z možných, či dokonce reálných separatistických snah na území daných států,“ upřesnil.

Takové důvody ale Česko nemá. Proto by si prý s chladnou hlavou mělo říci, že oduznání Kosova by vedlo jen ke zvýšení napětí mezi Bělehradem a Prištinou, a tím i na celém západním Balkáně. „Jediným řešením tamních etnických sporů přitom je vyzkoušený model vstupu celého regionu do Evropské unie a NATO. A to včetně státu jménem Kosovská republika,“ dodal na závěr Palata.