Podle petičníků původní důvod pro vztyčení pomníku, totiž že „vojska pod jeho vedením zachránila 9. 5.1945 Prahu před zničením“, je prokazatelně v rozporu s realitou, neboť kapitulaci německých jednotek v Praze přijal již 8. května vojenský velitel Prahy generál Kutlvašr.

Pomník maršála Koněva, vystavěný v roce 1980, podle jejich názoru v žádném případě nelze považovat za výraz spontánního vděku obyvatel Prahy za osvobození od nacismu – v roce 1980 šlo již výhradně o symbol poroby Československa sovětským impériem.

Umístění pomníku historické osobě ve veřejném prostoru je výraz uznání a ocenění jejích zásluh a přínosu pro město, stát, lidstvo. U pomníku maršála Koněva jsou však umístěny tabule, na nichž jsou uvedeny jeho neblahé činy a zločiny – pomník se podle jejich mínění tak stává výrazem ocenění jeho negativního působení.

V petici dále rozepisují, co přesně ono zmíněné negativní působení zahrnuje: „Potlačování odporu proti Rudé armádě na Ukrajině v roce 1917. Boj proti československým legiím na sibiřské magistrále v roce 1919. Až o polovinu vyšší ztráty v jeho jednotkách během 2. světové války než u sousedních frontů. Bombardování Mladé Boleslavi den po válce, kdy pouze proto, aby zabránil německým oddílům v přesunu do americké zóny, nařídil svrhnout cca 50 tun bomb na město a okolí – přes 500 obětí.“

Mezi jeho zločiny dále řadí i to, že na podzim 1956 velel sovětským vojskům při krvavém potlačení maďarského povstání – dva a půl tisíce obětí. Pod ochranou jeho vojsk byla postavena berlínská zeď v roce 1961, a jeho podíl na zpravodajské přípravě okupace Československa v roce 1968.

„Výše uvedená zvěrstva nelze nijak omlouvat poukazováním na to, že Koněv byl ‚pouze voják‘, který musel plnit rozkazy,“ stojí dále v petici s tím, že Koněv byl již od 30. let důležitou oporou bolševického režimu; od roku 1937 byl poslancem Nejvyššího sovětu, o dva roky později kandidátem ÚV KSSS, to vše díky osobní ochraně ministra obrany Vorošilova i díky tomu, že v době nejzběsilejších stalinských čistek donášel na své spolupracovníky i velitele, včetně Vasiljevského a Žukova.

„Navrhujeme proto, aby pomník maršála Koněva byl nahrazen důstojným památníkem všech, kdo se na osvobození Prahy v květnu 1945 podíleli,“ obracejí se podepsaní na zastupitelstvo Prahy 6.

Se sochou maršála Koněva má dlouhodobě velký problém i samotný starosta Prahy 6 Ondřej Kolář z TOP 09. Poté, co se jeho městská část rozhodla tento týden pomník zakrýt plachtou, začal však dostávat výhrůžky. Někteří mu hrozí dokonce fyzickou likvidací. Obdržel proto policejní ochranu. Zatím se radnice také nerozhodla, jak dlouho bude pomník zakrytý. O osudu sochy Koněva budou rozhodovat zastupitelé 12. září. Není ale jisté, zda v toto datum už bude o budoucnosti sochy jasno.