Německá kancléřka Angela Merkelová dala opakovaně najevo, že nehodlá ustupovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Prosazuje zachování protiruských sankcí a snaží se řešit problematickou situaci na Ukrajině i utrpení syrských lidí, na které padají z nebe ruské bomby.

„Z tohoto důvodu bude Merkelová v nadcházející době největším cílem ruských dezinformačních kampaní a vlivových operací Kremlu,“ soudí Janda. „A ona to ví, stejně jako to vědí německé zpravodajské služby. Merkelová oznámila, že ruská dezinformační kampaň bude hrát roli ve volbách do Bundestagu naplánovaných na září 2017. Cíl je jasný – narušit její osobní legitimitu, narušit současnou politiku vzdorující ruské agresi a současně podporovat protivníky Merkelové, kteří připouštějí spolupráci s ruským samovládcem,“ doplňuje Janda.  

• Celý text v angličtině naleznete zde

Dezinformační kampaň byla údajně v plném proudu jak při amerických prezidentských volbách, tak při Brexitu, ale nejen tehdy. Takřka učebnicovým příkladem dezinformační kampaně bylo rozvedení několika konspiračních teorií o tom, co zapříčinilo smrt cestujících z letu MH17 nad Ukrajinou, když podle vyšetřovatelů letoun sestřelila raketa vypálená z ruského zařízení.

V Německu se ruská dezinformační kampaň může postarat o sérii šokujících nepravdivých článků o útocích migrantů na obyvatele Spolkové republiky Německo. Vedle toho by prý mohl Putin zatlačit na Turecko, aby porušilo dohodu o uprchlících uzavřenou s EU. Dále prý můžeme očekávat nové kybernetické útoky na Německo nebo zesílení aktivity krajně pravicových stran, které Kreml podpoří.

Proti těmto kremelským snahám se Německo může bránit a podle Jandy by se mělo bránit, jenže nestačí tím pověřit jen tajné služby. „Zřízení specializovaného operačního střediska pro posuzování dezinformačních kampaní, které by připravilo adekvátní reakci v reálném čase, by bylo dobrým začátkem,“ uzavřel Janda. Podobný útvar, o kterém analytik z Evropských hodnot píše, vzniká také na českém ministerstvu vnitra. A právě za spolupráce s think-thankem Evropské hodnoty, jejichž přítomnost u tohoto projektu je zpochybňována a ministr Chovanec za to v minulosti čelil kritice mimo jiné i ze strany prezidenta Miloše Zemana.