„Hlavně výhody členství v EU si musíme připomínat,“ reagovala na první otázku pro kandidáty o výhodách a nevýhodách členství v Unii pro Moravskoslezský kraj Martina Dlabajová. Dvojka kandidátky hnutí ANO zmínila, že je důležité si uvědomit, že máme svobodu, můžeme volně cestovat, pracovat v zahraničí a nejsou fronty na hraničních přechodech. „Mír, prosperita, finance z Evropského rozpočtu…,“ pokračovala s tím, že právě Moravskoslezský kraj je jedním z nejaktivnějších ve využívání evropských dotací. Kandidáty moderátoři začali oslovovat v abecedním pořadí a na odpověď měli všichni omezený čas.

„Výhodou našeho členství je mír. To je třeba neustále lidem připomínat,“ zmínil Hayato Okamura, kandidát za KDU-ČSL. Právě mír je, jak zdůraznil, základním smyslem EU. „Vidím tady mnoho mladých lidí. Nebude míru v Evropě, pokud si Evropskou unii necháme oslabit, rozložit nebo pokud z ní vystoupíme,“ shrnul. Mikuláš Peksa zdůraznil, že jsme Evropané a EU dává velký prostor. „EU jsme my, je to projekt, který spoluvytváříme. Za to, jakým způsobem funguje, neseme zodpovědnost.“

„Jestli někde komunisti blbli, tak v Ostravě.“

Do Ostravy přijel i Pavel Telička, kandidát hnutí HLAS. „Samozřejmě ukotvení v určitém prostoru, kam historicky patříme, kde jsme byli určitým středobodem. Byl bych velmi rád, kdybychom si toto uvědomovali a snažili se o ústřední postavení v silné a efektivní EU. Nevýhody? To je vždy subjektivní pohled.“ Kandidát ODS Evžen Tošenovský připomenul: „Jestli někde komunisti blbli, tak blbli v Ostravě.“ Ocenil otevřený prostor a kontakt se světem, což je extrémně důležité právě pro Ostravsko jako průmyslový kraj. „Co je obecně negativní v EU, je komplikovanost, složitost, někdy na nás padají například omezení fosilních paliv,“ uvedl s tím, že pak už je vše v „plusovém ranku“.  

Pak už padaly od moderátorů besedy doplňující dotazy. V reakci Dlabajová ujistila, že se všichni shodují na nezpochybnitelném zájmu ČR být součástí EU, jen Unie musí dělat některé věci lépe. „I během tohoto mandátu přišlo na stůl několik návrhů, které prostě nepatřily na evropskou úroveň, měly se řešit na národní úrovni,“ popsala. Jde například o sociální a daňové otázky. Ty by se neměly řešit na evropské půdě. Ke složitosti EU se vrátil Tošenovský. Důležité je podle něj nastavit jednoduší proces. „K jednomu návrhu může být tisíc pozměňovacích návrhů. Zažil jsem tři tisíce pozměňovacích návrhů,“ popisoval europoslanec a vysvětloval, jak vše vlastně funguje. Peksa hovořil o podobnostech Ústeckého, Moravskoslezského, případně Karlovarského kraje a odebírání peněz z chudších krajů. O způsobu využívání peněz z EU pak hovořil i Pavel Telička.

Společná evropská armáda? Proč ne!

U potřebnosti vojenských sil se zastavil Hayato Okamura. „Jsou tady nedemokratické mocnosti Čína, Rusko. Cítíme znejistění v době Trumpovy administrativy ve Spojených státech. Je nesmírně důležité, abychom byli pravdiví, abychom byli realisty. Nemáme základní vojenskou službu, tak se nám tyto věci vzdálily,“ uvedl a popsal, že sám ještě na vojně byl a jeho nejstarší syn je na vojně v Rakousku. „Já si myslím, že vztah k brannosti, armádě, obraně vlastní země, dospělá odpovědnost k vlasti. Ne že NATO to za mě zařídí, někdo jiný mě ubrání, ale že každý zdravý dospělý člověk bude cítit spoluzodpovědnost. To je něco základního, co patří ke státní existenci a demokracii. Jako desetimilionový národ nemůžeme v tom velikém světě ani ekonomicky, ani politicky, ani vojensky obstát sami o sobě. Máme NATO samozřejmě, ale členem jsou i Spojené státy pod Trumpovým vedením, je tam i Turecko… já si myslím, že i ta EU je takovou druhou pojistkou naší bezpečnosti, a nebránil bych se tomu postupně vybudovat evropskou armádu. Proč ne? Pokud stojíme za stejnými základními hodnotami, pokud chceme být ostrovem míru, bezpečnosti, stability, prosperity a spojit k tomu jako evropské národy své síly, proč by k tomu nemohla patřit do budoucna i společná evropská armáda. Celkem bych se za to přimlouval,“ zmínil Okamura.