Vývoj na Ukrajině prý může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. HN informují, že vedení armády počítá se sérii kroků, kterými by mohla reagovat na zhoršení situace. Ochranu hranic by prý armáda posílila až o 1200 mužů, kteří by spolupracovali s policií. Další jednotky by pak střežily strategická místa, jako atomové elektrárny či rozvodny energií.

Vojenský střet mezi Ukrajinou a Ruskem by podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla mohl způsobit například příliv uprchlíků. Pavel upozorňuje i na možnost růstu napětí uvnitř ukrajinské komunity v Česku. „Řada lidí si stále myslí, že ta krize je od nás daleko a že se všecko vyřeší politickou dohodou. Ve skutečnosti ale Krym a Ukrajina znamenají probuzení z pocitu, že nám nic nehrozí,“ říká v HN Pavel.

Aliance přímo na Ukrajinu vysílat vojáky nebude

Poslední vývoj podle Pavla ukázal, že české plány nejsou zbytečné. Nicméně náčelník generálního štábu tvrdí, že aliance přímo na Ukrajinu vysílat vojáky nebude. „Není vůle ani právní základ na Ukrajině vojensky zasáhnout.“ Přesto by prý na otevřenou válku obou zemí NATO reagovalo minimálně posílením svých východních hranic. Česko už pro tento účel nabídlo čtyři stíhačky Gripen a k tomu více než 300 vojáků. „Tyto síly mohou být nasazeny v pobaltských zemích, stejně jako třeba v Polsku nebo na Slovensku, podle toho, kde by je vedení aliance potřebovalo.“

Petr Pavel také prozradil, že aliance má jasno o čáře, kterou Rusko nesmí překročit. Tou je prý scénář, kdy by Kreml ohrozil pobaltské země. Podle Pavla je však až takovéto vyhrocení situace zatím nepravděpodobné.