Neomarxisté jsou podle Lošťáka politická zájmová skupina, mocenská struktura, protidemokraticky financovaná z veřejných prostředků. „Vaše daně získává tak, že svou politickou agendu schovává za údajnou veřejnou prospěšnost v neziskových organizacích,“ zmiňuje Lošťák. 

Následně zmiňuje řešení, co s tím můžeme udělat. Rozhodně by nezakazoval neziskovky. „Právo organizovat se a společně prosazovat své zájmy nelze v demokracii nikomu upírat. To už by pak nebyla demokracie. Takže znovu ne, a jestli vás to třeba napadlo, hned na to zapomeňte,“ podotýká. Za lepší nápad považuje podřídit neziskovky zákonu o informacích. 

Celý text ZDE.

„Zákon o svobodném přístupu k informacím dává všem občanům právo vědět, jak jsou vynakládány jejich peníze. Je to dobrý zákon. Můžete se třeba zeptat – stačí na to pouhý mail – jak velký plat má váš starosta. A dozvíte se to,“ domnívá se. Na příjemce dotací se však podle jeho blogu zákon o informacích nevztahuje. 

„Kdyby byl rozšířen i na ně, pak bychom se mohli nejen ptát na plat starosty, ale i na to, kam vlastně mizí peníze, které dáváme neomarxistům, tedy jejich krycím neziskovkám. A to by bylo dobré, to je to, co chceme. Nebo ne? Hm… ne,“ odpovídá si. 

„Bylo by to stejně dobré, jako přesně vědět, kdy a jak se vám zloděj vloupává do domu a co si odtamtud odnáší. Může vám to k něčemu být, ale vy přece hlavně chcete, aby vám do domu žádný zloděj nevlezl. A tak, i když je rozšíření zákona o informacích logické, a může být v lecčem přínosné, jádro problému neřeší,“ píše dál a říká, že především je nutné vzít jim peníze.