„Situace nelegální migrace v České republice je stabilizovaná a naše země není hlavní tranzitní ani cílovou zemí pro migrující cizince,“ uvedla mluvčí. Počty migrantů se podle ní loni zásadně nelišily od předešlého roku.

Cizinců, kteří do Česka přijeli legálně, ale zůstali zde i po uplynutí povolené doby, loni cizinecká policie odhalila 4653. Jde o velmi mírný meziroční nárůst o 165 lidí, podotkla Rendlová. Občanů Ukrajiny mezi nimi bylo 1470, z Moldavska 567, z Vietnamu 312, lidí z Ruska 273 a z Uzbekistánu 157.

Čtyři z deseti nelegálně pobývajících cizinců policie našla v Praze a 18 procent na mezinárodních letištích. V počtu odhalených následoval Jihomoravský, Ústecký a Plzeňský kraj, jejich podíly už jsou pod deseti procenty. Zajištěných na letištích bylo 339, což byl proti roku 2017 nárůst o víc než třetinu.

Vydaných správních rozhodnutí kvůli nelegální práci přibylo o 384 na 3495. Dohromady všech rozhodnutí bylo 5713, z toho 3889 vůči Ukrajincům a 900 vůči Moldavanům. „Moldavané nejvíce zneužívají bezvízového styku s Českou republikou a u občanů Ukrajiny stále převládá nelegální práce na polská pracovní víza,“ uvedla mluvčí.

Počet lidí s padělanými či pozměněnými doklady v loňském roce klesl o 193 na 1122, někteří z nich měli dokumentů víc. Předložených neregulérních dokladů tak bylo 1383. Dlouhodobě jsou nejčastěji zneužívány doklady vydané Rumunskem, Českou republikou, Bulharskem, Litvou, Maďarskem, Itálií a Slovenskem. Prokázali se jimi hlavně lidé z Ukrajiny, Moldavska, České republiky, Albánie, Srbska, Vietnamu, Turecka a Sýrie.

Kvůli napomáhání k nelegální migraci loni česká policie vyšetřovala 36 lidí, nejčastěji občanů ČR. Ve 26 případech šlo o účelový sňatek, což bylo meziročně o devět víc. „Byly zaznamenány dva případy účelového otcovství, pět případů se týkalo zprostředkování nelegálního překročení hranice (převaděčství) a tři případy pořizování falešných potvrzení potřebných k řízení o pobytu,“ doplnila Rendlová.

Stálým rizikem je podle cizinecké policie nestabilní bezpečnostní situace a ekonomická krize v Sýrii, Afghánistánu, Iráku, Íránu a Nigérii. Trvá tak hrozba tranzitní migrace lidí z těchto oblastí s pomocí převaděčů, kteří je převážejí v dodávkách či kamionech především do Německa.