Erazim Kohák k publikaci vydávané Knihovnou Václava Havla uvádí: "Putna rozprostírá před čtenářem svůj kultivovaný výklad smyslu kulturního prostředí, z něhož vzešel a v němž žil Václav Havel. Píše zasvěceně jako přímý účastník, avšak zároveň s nadhledem historika nabízí výklad toho, co popisuje. Svoji práci opírá o mimořádně pečlivé studium dostupných zdrojů. K tomu píše elegantně a po výtce čtivě. Tato kniha představuje podle mého soudu zcela stěžejní počin v dosud většinou povrchním a často tendenčním myšlení o Václavu Havlovi. Nastavuje mu novou a vysokou laťku."

Autor monografie, Martin C. Putna, od roku 2008 ředitel Knihovny Václava Havla, na téměř čtyřech stovkách stran podle recenze Evy Kantůrkové jakoby chtěl dát odpovědi na některé předešlé studie, "oslavné i pomlouvačné, aniž by z Václava Havla činil posvátnou ikonu".

Velký vliv následně Kantůrková, která svůj text publikovala na stránkách Deníku Referenda, přikládá závěrečným pasážím, kdy svou úvahou podporuje tvrzení, že monografie není glorifikací osobnosti Václava Havla. Stejně se vyjádřil taky literární kritik Jiří Peňás:

"Žádná prázdná adorace, ale esejistický portrét na vysoké úrovni." "Putna knihu uzavírá smutným odstavcem o ztroskotání Havlova pokusu vytvořit „z Čechie cosi víc než jen jeden malý řadový stát, učinit z něj duchovní, intelektuální a morální centrum evropského a světového významu“. Podle Putny je to po Karlu IV. a TGM už třetí ztroskotání povýšit Čechii na model „duchovního státu“, třetí ztroskotání „českého snu“. Předtím přehledně shrne Havlovy různé role, jeho duchovní obcování a vlivy, Havlův duchovní portrét nevyznívá jednoznačně,

Putna přesně popíše Havlovu roli středobodu, průsečíku, který bere ode všech a tím ode všech vlastně rozmělněně a nedostatečně. Vylíčí i Havlovy rozličné tváře, jak se projevovaly v různých životních obdobích, tvář celistvou, tvář plnou vnitřních protikladů, tvář nepohnutou, tvář proměněnou, tvář vítěze a tvář fatálně zraněného. Tedy tu, která příběh uzavírá a kterou vrcholí i Putnův výklad," tvrdí Kantůrková.

Zatímco o Havlovi mnoho knih nevyšlo, a to ani u nás, ani v zahraničí, on sám je autorem světově proslulých děl, často uváděných jako divadelní představení: Zahradní slavnost, Largo desolato, Vernisáž, Audience, případně (také zfilmované) Odcházení (vše o filmu ZDE).

Čtěte také:

• Havel nesouhlasí s demolicí domu v centru Prahy, píše Besserovi

• Havel jede do lázní. Chce si odpočinout od nemoci i Odcházení

• Havel už toho má dost: Nevtahujte mě do vnitrostranických soubojů

• Havel pojede do lázní. Z nemoci se ale zotavuje déle, než se čekalo

• Havlovo Odcházení sešup nezastavilo. V žebříčku je až patnácté

• Václav Havel bez privilegií. Na léčení do hotelu Prezident ho nepřijali