Podle Drbohlava ještě není dostatek indicií pro jasnou představu, jaký typ osobnosti včerejčí čin v ostravské nemocnici spáchal, obrysy typu pachatele se podle něj však již pomalu rýsují. „Stále je mnoho věcí, které jsou zkreslené, policie dohledává detaily. Základní model v profilech u těchto pachatelů do jisté míry ale má,“ uvedl s tím, že není pochyb, že šlo o masovou vraždu.

„Tento útok v Ostravě svým průběhem odpovídá spíše z hlediska masových útočníků malé skupině z nich, kterým se obecně říká ‚amokoví střelci‘,“ upřesnil Drbohlav. Na základě různých analýz z celého světa většina, až 70 procent, těchto útočníků svůj čin prý dlouhodobě plánuje. Jistá část z nich má před činem potřebu upozornit na to, co chce udělat.

Takzvaní amokoví střelci se pak ještě dál rozlišují na jednoduše amokové, kteří mají rozmanité a vážné psychiatrické obtíže a duševní poruchy, a poté na specifickou skupinu, která spíše podle svých základních indicií odpovídá střelci v ostravské nemocnici, tedy tzv. beramok. „Jde o jedince, který je krátkou dobu před činem pod vlivem intenzivních vnitřních depresí, nejistot, úkostí,“ přiblížil psychopatolog.

„Obecně je motivačním vzorcem ten samotný charakter provedení, který vychází spíše z depresivních, úzkostných, popřípadě neurotických poruch než těch psychiatrických či psychotických poruch,“ dodal Drbohlav.

Je možné, že mezi rozhodnutím pachatele zastřelit několik lidí a konkrétním místem, kde čin spáchal, tedy ostravskou nemocnicí, může být nějaká souvislost? „Spojení by tam mohlo být s údajnými nějakými aktuálními obtížemi, které se u pachatele měly vyskytnout. Můžeme v tom nacházet i podobnost s profily pachatelů, které už ze světa známe. U nich krátce před činem propukne úzkostný stav deprese související s nozofobií, což je chorobný strach z nemoci, nebo případně hypochondrické poruchy a hypochondrické bludy u deprese...,“ uvedl Drbohlav několik možností, které se u střelce nyní jeví jako pravděpodobné.

Konkrétně masoví vrazi podle Drbohlava takové činy vetšinou páchají na podkladu nějaké msty vůči společnosti. „Může to být i nespokojenost se systémem, potřeba zviditelnit se. Zřejmě se u tohoto pachatele vejdeme do těchto nejtypičtějších vzorců,“ doplnil s tím, že více prozradí, pokud se podaří zjistit, jak vypadaly předešlé hodiny a dny u tohoto vraha.

Policie uvedla, že pachatel se nakonec zastřelil. Ve většině případů masových vražd už jedinec podle Drbohlava přichází na místo činu s tím, že tam sebevraždu spáchá. „Obecně u útočníků ve veřejném prostředí se s tím setkáváme zhruba u čtyř z deseti útočníků,“ uvedl a doplnil, že mnozí z nich před činem prožívají boj s vitřním já, se kterým nedokážou bojovat.