Ke zrodu schengenu (schengenského prostoru) došlo v osmdesátých letech, podle Goebbelse za to mohla doba francouzského prezidenta Francoise Miterranda a německého kancléře Helmuta Kohla, „kteří chtěli něco dělat“. Evropa se postupně integrovala a tehdejší předseda Evropské komise Jacques Delors přišel s tím, že je na čase sjednotit trh. „Já jsem byl v té době náměstkem ministra zahraničí a shodou náhod jsem koordinoval tým, který dostal od Delorse za úkol načrtnout dokončení vnitřního trhu do roku 1992,“ řekl Goebbels s tím, že volnému pohybu zboží chyběla jedna zásadní věc – a tím byl volný pohyb osob.

Jeho nápadu se prý chytil Miterrand, který podporoval otevření hranic, což však tehdejší Evropské společenství rozdělilo na dva tábory. Jednomu se nápad otevřených hranic líbil, druhý nesouhlasil. Nakonec však Goebbels vytvořil smlouvu, která vycházela z volného pohybu osob v zemích Beneluxu. Schengenu však nikdo nevěřil, dokonce ani sám Goebbels.

Ten však vznikl 14. června 1985. „Měl jsem krátký projev, v němž jsem řekl, že to, co podepisujeme, jednou vejde do historie jako schengenská dohoda o svobodném pohybu lidí. Ještě než jsem to stačil doříct, moji čtyři kolegové vyprskli smíchy a já se taky neudržel,“ vzpomíná Goebbels na počátky schengenského prostoru, který takřka všichni považovali za vtip. Nikoho nenapadlo, že stojí u zrodu moderní evropské historie.

Ne každému se však nápad líbil. „Italové neměli zájem, protože schengenu nevěřili, Britové, přesněji Margaret Thatcherová, se soustředili jen na snížení britského rabatu a až později v debatách několikrát padlo, že by Británie musela kvůli schengenu zavést osobní průkazy, které nejsou součástí britské tradice,“ tvrdí Goebbels s tím, že se k schengenu obecně přistupovalo velmi skepticky. Změnu však přinesla veřejnost.

„Zájem lidí začal být masivní, všude se o schengenu psalo a vlastně už rok po otevření hranic vedl tlak veřejnosti k projektu ‚schengen II‘, který se pak podepsal v roce 1990 a o pět let později vstoupil v platnost,“ říká Goebbels a dodává, že tentokrát už šlo o plnohodnotnou mezinárodní smlouvu a budoucnost azylové, vízové i bezpečnostní politiky. „Mně z té doby paradoxně nejvíc utkvěla v hlavě kritika ze strany občanské společnosti, že se snažíme udělat z Evropy ‚pevnost Evropu‘. Dnes po ní lidé touží.“

Česko jako Severní Korea

Strachu dnešních lidí rozumí, jelikož je podle něj běžné bát se neznámého. Když schengen vznikal, lidé se báli stejných věcí, jako se bojí dnes. Nárůstu kriminality, gangů, organizovaného zločinu. Naopak ale došlo ke zvýšení bezpečnosti, protože najednou policejní pravomoce nekončily na hranicích jednoho státu. A faktem je, že „schengen je absolutní úspěch“, který stojí za vznikem zcela nové ekonomiky. „A nejvíc z toho těží exportní státy jako právě Česko. Pro vás – ale nejen pro vás, pro evropské země obecně – je schengen odpovědí na globalizaci, kdy se klíčové obchody a události dějí v nadnárodním patře. Pokud byste se rozhodli ze schengenu vystoupit, museli byste přepólovat vaši ekonomiku, kterou živí nerušený kontakt s okolním světem. Čekala by vás severokorejská budoucnost a já si nemyslím, že byste v ní byli šťastnější.“

Zavřením hranic by se podle něj nic nevyřešilo, už jen s přihlédnutím ke skutečnosti, že většina pachatelů evropských teroristických útoků byli evropskými občany. A ti co nebyli, žádné kontroly neodhalily.

Goebbels připomíná, že schengen vznikl v době, kdy byla Evropa vystavená neustálým teroristickým útokům, ať už šlo o baskické separatisty, Irskou republikánskou armádu, či německou Frakci rudé armády. „Přesto se tehdy zrodil schengen. Zapomínáme na to. Já neříkám, nesnažme se minimalizovat riziko útoků v Evropě. Jen tvrdím, že obnova hranic mezi státy, nebo dokonce stavění plotů nejsou cestou, která k tomu povede.“

Zavření hranic ničemu nepomůže, ba naopak. Pomoci by však mohl Brexit, jelikož Goebbels nikdy nebral Británii jako plnohodnotného člena EU. Její odchod ukáže všem ostatním výhody členství v EU a schengenském prostoru, protože Británie utrpí mnoho škod. Evropa navíc poskytuje ohromné množství bezpečí i navzdory, ve srovnání s jinými částmi světa, několika málo teroristickým útokům. Garantuje totiž lidská práva.

Goebbels schengenu věští dlouhou budoucnost a další rozšíření. Jednou bude zahrnovat i Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a možná i Srbsko. „Schengen je prostě příliš dobrý prostor,“ konstatuje a cituje běloruskou spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, která řekla, že „se současní Rusové nikdy nevzdají dvou věcí: svého auta a schengenského víza“. Dokonce i Číňané zbožňují schengen, protože jim umožňuje cestovat a v případě jeho zrušení by došlo k obrovskému poklesu turistiky a zahraničního obchodu. Schengen je zkrátka příliš velký a příliš dobrý na to, aby selhal.

Uprchlická krize a Islámský stát

Současná migrační krize je podle něj selháním několika faktorů najednou, ne však samotného schengenského prostoru. Země zodpovědné za ochranu vnějších hranic, jako Řecko, zkrátka rezignovaly na svoje povinnosti, protože si řekli, že stejně všichni chtějí do Německa, tak proč je tam nepustit. Akorát přišlo příliš mnoho lidí najednou. Uprchlické krizi lze předcházet tím, že budeme mít „odpovědnou uprchlickou politiku“ a budeme se zabývat hlavně příčinami krize samotné, ne řešit její následky.

„V tomto případě to znamená porazit Islámský stát, na čemž se evropské státy podílejí jenom velmi liknavě, a pomoci těm zemím v regionu, kam lidé nejčastěji utíkají a odkud se jednou budou chtít vrátit domů. Protože ti, kteří se dostanou do Evropy, se většinou už nevrátí,“ míní Goebbels.