„Naše reakce musí být vedena globální solidaritou a soucitem. Lidé, kteří prchají před politickým útlakem, chudobou a zuřícími konflikty, více než toleranci, potřebují ochranu a podporu,“ řekl šéf OSN v projevu na Univerzitě Komenského, která mu udělila čestný doktorát.

Soucítíme s těmi, kteří přišli o život při hledání míru a stability

Uprchlíci, kteří přicházejí do Evropy, hledají podle Pan Ki-muna bezpečnou, stabilní a prosperující budoucnost. „Mnozí přežili děsivý úděl v rukou převáděčů a jiných zločinců, nejméně 3000 (migrantů) zemřelo na útěku ve snaze o lepší budoucnost. Soucítíme s těmi, kteří přišli o život při hledání míru a stability,“ řekl.

Pan Ki-mun v projevu ocenil výzvu slovenského prezidenta Andreje Kisky, aby Slovensko respektovalo hodnoty solidarity a lidskosti vůči uprchlíkům. Kiska se v otázce migrační krize opakovaně dostal do sporu s levicovou vládou premiéra Roberta Fica, která se postavila proti přerozdělování uprchlíků v EU na základě kvót a která plánuje poskytnout azyl pouze dvěma stovkám syrských uprchlíků. Kiska naopak prohlásil, že přijetí několika stovek nebo i tisíc lidí prchajících před válkou a násilím by bylo v silách Slovenska.

Bolely mě nohy a měl jsem hlad. OSN nám pomohla

Šéf OSN a bývalý jihokorejský ministr zahraničních věcí v projevu řekl, že sám coby šestiletý kluk musel během korejské války prchat s rodiči z domova na bezpečnější místo. „Bolely mě nohy, byl jsem hladový. Tehdy přišla OSN a poskytla nám pomoc. Pro lidi v Koreji OSN byla jakýmsi světlem naděje. V současnosti miliony lidí stále považují OSN za světlo naděje pro svou budoucnost,“ řekl Pan Ki-mun.

Podle generálního tajemníka má OSN i slabé stránky, ale je nejuniverzálnější organizací, která zachraňuje životy milionů lidí a bojuje za udržitelné životní prostředí pro další generace. „OSN to ovšem nedokáže sama. Potřebujeme kolektivní odpovědnost, úsilí nás všech,“ řekl.