Psychiatr Cyril Höschl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové v CNN Prima News prohlásil, že po bitvě je každý generál, ale i tak je přesvědčen, že měla vláda v koronavirové krizi postupovat jinak.

„Ta chybička se stala někdy hned na začátku, kde místo apelu na osobní odpovědnost, jak tomu bylo např. do jisté míry ve Švédsku, se tady neapelovalo nejdřív na nic a potom se začalo prudce zavírat. To vedlo k těm různým restrikcím, které ovšem vedly ve společnosti k určité otužilosti a k poklesu ochoty spolupracovat. Ale říkat dneska, co se mělo dělat před rokem, to už je trochu licoměrné."

Klinický psycholog profesor Radek Ptáček, který ve studiu seděl proti Höschlovi, prohlásil, že je česká společnost zahnaná do kouta.

„Je to společnost zahnaná do kouta, která neví, co dělat. To, co mi tady chybí, tak je uvědomění si, že společnost není součet jednotlivců, kteří mají odpovědnost, ale společnost jedná jako celek a má úplně jiné vlastnosti než jednotlivec. To, co tady od začátku chybí, je nějaká vize, struktura a nějaká naděje, která by lidem pomohla tu situaci překonat,“ konstatoval Ptáček.

„Já bych to nazval bodem beznaděje. Je to bažina beznaděje, do které se všichni boříme, protože dosud vůbec nebylo jasné, co kdo má dělat. Zákazy a příkazy se střídaly a teď se najednou řekne: a teď se chovejte odpovědně každý sám,“ zlobil se ve vysílání.

Jedním dechem dodal, že zdraví lidí ohrožuje i strach a toho dnes kolem sebe mají dost a dost.

• Celý rozhovor naleznete zde

Höschl se vyjadřoval o něco optimističtěji. Prohlásil, že Česko má omezený počet obyvatel a když už se virus tolik rozšířil, jednou už se nebude mít kam šířit a situace se zlepší. Nemyslí si také, že by Češi jednali chaotičtěji, než např. Italové.

Poté žádal spoluobčany, aby udržovali kontakt se svými staršími rodiči a prarodiči, třeba jen pomocí sociálních sítí, protože nejen strach, ale i samota člověku škodí.

Podle Ptáčka je další problém skrytý v dnešní generaci puberťáků, kteří potřebují navazovat vztahy, ale za současných poměrů to nelze. Podle Ptáčka tu vzniká cosi jako ztracená generace. Höschl dal svému kolegovi za pravdu. „Už víme určitě, že jejich vývoj bude nějakým způsobem narušen,“ potvrdil Höschl.

Oba páni profesoři se však také shodli, že lidé se umí velmi dobře přizpůsobovat novým situacím, u mladých lidí to platí o to víc, takže nakonec si zvykneme znovu i na časy po covidu.

Shodli se také na tom, že příliš brzké uzavření škol bylo chybou. „Je to jeden z největších hříchů, který se tady na společnosti napáchal,“ prohlásil Ptáček. „Když si vezmete země, které jsou nám dávány za příklad, tak to zavření škol je tam až na konci, při tom nejtvrdším lockdownu,“ doplnil Höschl,

Podle obou psychologů je třeba otevřít školy co nejrychleji.