Zamyšlení nad tímto tématem v Höschlovi vzbudil dopis, v němž si mu jistá Eva Bohatý Smrcinova stěžuje, že díky tomu, že dopisy píše akorát na tabletu, nebo maximálně tiskace zijstila, jaké problémy má s tím napsat dopis psace, jak se to učila od 1. třidy. „Mám štěstí, protože vnouček chodí do 2. třídy, tak jsem ho požádala, aby mi abecedu napsal,“ napsala.

„Jsem generace, kterou PC a další vymoženosti minuly. Jenže jsem nedokázala napsat velké L a velké D. Takhle naše děti a další generace dopadnou. Nebudou schopny se ani podepsat,“ dodala nešťastně a otázala se, jak je na tom v tomto případě sám profesor.

Na to psycholog názorně připomněl jednu starou židovskou anekdotu, která ukazuje, že neumět číst a psát ještě neznamená, nestat se úspěšným. „Pan Weinisch přivede patnáctiletého Moricka k rabínovi v Mukačevě s tím, že když se Moricek narodil, rabín mu slíbil, že až povyroste, bude u něj šamesem. Jenže poté co rabín zjistí, že neumí číst a psát, vyšle ho do světa s pár korunami, za které koupil tabák, viržinku a nakonec se naučil obchodovat,“ napsal ve svém komentáři na server Reflex.cz, a prý v Americe jeho obchod vzkvétal dál. Došlo to až tak daleko, že se jednoho dne na valné hromadě největšího amerického tabákového koncernu konalo slavnostní jmenování nového předsedy správní rady, Morice Weinische. Dokonce i když Moric jmenovací listinu sám neuměl podepsat, sklidil velké uznání od akcionáře, bankéře Rothschilda, za to, jak daleko se i přesto dostal.

Úspěch generace našich dětí stojí zkrátka na jiných základech, než z jakých jsme vyrůstali my, a také je jinak definován, míní psychiatr. Rodiče jsou podle něj většinou ti poslední, kdo vědí, co je pro jejich děti skutečně dobré. „Jenom si to nevývratně myslí, stále poměřujíce vzdělání Homérovou Odysseou v originále. Ale když jim zamrzne počítač, musí o pomoc požádat negramotného vnoučka, který, pakliže umí číst, tak jenom ikony na ploše nebo výpisy z účtu,“ dodal.

• Původní zdroj ZDE

Poté Höschl prozradil, jak na tom s psaním je vlastně on sám. „Taky už pracky z klávesnice skoro nesundám, i když podepsat se ještě umím zdegenerovaným spojovaným písmem podle předloh Václava Pence (nikoli Comenia Script, co teď umožňují ve školách), protože jako někdejší děkan lékařské fakulty a nyní ředitel ústavu to dennodenně stokrát trénuji,“ řekl s tím, že naštěstí už po něm často chtějí podpis elektronický. „Takže asi brzy dopadnu jako vaše děti. A bude to dobře, aspoň už na stará kolena nesvedu podepsat něco, čeho bych později litoval,“ uzavřel.