„Chceme, aby se ceny elektrické energie vrátily na úroveň v roce 2018. Ceny neuvěřitelně narostly, přitom se ukazuje, že pro to není podle všeho právní důvod. Maďarsko a Polsko ceny vrátily, respektive je udržely zásahem vlády na cenách roku 2018,“ uvedl Okamura. Česká vláda v tomto ohledu podle něj nedělá nic.
Tiskové konference se účastnila také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. „Loni ERÚ, který je nyní řízen pětičlennou radou, vydal cenové rozhodnutí na regulovanou cenu elektrické energie, která má platit od roku 2019. Již při vydání dva členové rady nesouhlasili, a dokonce jeden z nich uvedl, že tato cena by mohla být nižší,“ uvedla.
Cenové rozhodnutí nepodepsali člen rady Rostislav Krejcar a tehdejší předseda rady Vratislav Košťál. Krejcar tehdy ČTK řekl, že regulovaná část ceny za distribuci elektřiny, kterou ERÚ určuje, mohla být nižší. Košťál následně rezignoval na svoji funkci, odůvodnil to vzájemnými spory členů rady.
„Připravili jsme správní žalobu, kterou soud zamítl, a připravili jsme koncept ústavní stížnosti a předali ji poslancům a senátorům. Jediný, kdo s námi začal komunikovat a chtěl řešit tuto problematiku, byli Tomio Okamura a poslanci SPD,“ dodala dnes Vitásková.
Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Vláda přímý vliv na cenu nemá, ERÚ je nezávislým úřadem. Nepřímo může kabinet ovlivňovat ceny výběrem členů rady úřadu nebo stanovením energetické politiky.
Analytici už dříve odhadli, že během letošního roku mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně. Důvodem je podle nich strmý růst velkoobchodních cen v loňském roce, způsobený mimo jiné zdražením emisních povolenek. V posledních měsících zdražili prakticky všichni dodavatelé.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2020, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 50 eur (asi 1 300 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je skoro čtvrtinový. Na úrovni 50 eur stagnuje cena od začátku loňského září. Loni byl meziroční růst často i více než poloviční. Cena plynu se od začátku loňského léta pohybuje kolem 20 eur (515 Kč) za MWh.
Podle analytiků mají české domácnosti hlavní vlnu zdražování elektřiny a plynu způsobenou loňským strmým růstem velkoobchodních cen za sebou. Pokles cen ve zbytku letošního roku ani v roce 2020 ale neočekávají, počítají se stagnací nebo s dalším nárůstem cen, který už by ale měl být mírnější.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
