Vládní rozpočet je nakonec upravený tak, že se zvedly příjmy i výdaje o 20 miliard korun. Sestavila vláda rozpočet s péčí řádného hospodáře? „Je potřeba se podívat na to, co je nebezpečí v době ochlazování ekonomiky. Není dobře, když o 110 miliard vzrostou mandatorní výdaje, je to obrovská částka,“ myslí si prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák.

Kriticky se staví především k dramatickému narůstání platů státních zaměstnanců. „Z toho radost nemám, to je kritická oblast za podnikatele,“ zdůraznil s tím, že se díval na grafy Českého statistického úřadu a mezi roky 2013 až 2018 se v Česku zvýšil počet státních záměstnanců o 29 tisíc a o 5 100 narostl počet státních úředníků, přitom přes 3 800 je jich doma. „Sedí asi doma, berou platy a možná jsou v šedé ekonomice, to se mi nelíbí,“ zopakoval Hanák.

Je zde evidentní úpěch odborářů, jakým způsobem se to dotýká podnikatelské sféry? „Je to drahé, musíme na to v daních vydělat,“ vysvětluje Hanák, co mu na tom nejvíce vadí. „V momentě, kdy oslabuje ekonomika, je ve firmách nervozita. Musíme to pak pokrýt produktivitou práce, protože stát to ničím nepokryje. Stát ve mzdové oblasti prohrává s Josefem Středulou,“ zlobí se Hanák.

Připomněl, že Středula za pět let zabezpečil nárůst mezd státních úředníků a zaměstnanců tak, že mají o víc než 2 000 korun, než má podnikatelská sféra. „To je nemyslitelné!“ podotkl. To, že vláda v této oblasti prohává, si Hanák vysvětluje tím, že chce mít zkrátka klid. „Bylo tady dost afér, konečně se objevuje politická stabilita, asi chtějí, aby se to zklidnilo,“ míní Hanák.

Ministryně financí však říká, že to nejsou neefektivně vynaložené peníze. Zástupci veřejné sféry si často stěžují na to, že nemohou mít stagnující platy, protože pro veřejnou správu pak nechtějí pracovat ti nejlepší. „Když dáváte pořád všem stejně, tak jak ale poznáte ty nejlepší, když je nemůžete ani odměnit?“ zamračil se Hanák a podotkl, že rozhodně není proto správně, že stát dává všem stejně.

Jak zde tedy najít rovnáhu? Měli bychom prý přemýšlet o efektivnosti každého úřadu a každé instituce. „Něco jiného je záchranná služba, která rozhoduje v minutách o našem životě, kde jsou nedostatky v technickém vybavení. Ale je správně, že naše země má nejvíc policajtů na hlavu v EU spolu s Itálií a Španělskem, které hlídají hranice Evropy proti imigrantům?“ položil Hanák otázku k zamyšlení.

„Chci tím vším jen říct, že si nejsem jistý správnou organizační strukturou a otázkou efektivnosti. A když budu upřímný, když jedu po D1, tak ani žádné policejní sbory nevidím. Tak kde jsou? V kancelářích, nebo kde je ta síla té policie?“ nechápal Hanák, který si její práci představuje zcela jinak. „Ani na dálnici nehlídají bezpečnost, všichni jen překračují rychlost, všichni mobilují a nikomu to nevadí! To není správné!“ spráskl nevěřícně rukama.

„Chybí mi u ministerstva, aby něco takového třeba jednou za rok vyhodnotilo, jako se to dělá ve firmách. Řeklo veřejnosti popravdě, jakou agendu dělají navíc, jaká agenda vypadla a zda s tím přijdou navíc úředníci nebo zaměstnanci, či odejdou. Tohle ale stát nedělá,“ lamentoval Hanák nad tím, kde všude chybí efektivnost.

Jednou z priorit, o které často vláda mluví, jsou například důchody. To je položka, která má u Hanáka pochopení. „Jsem starobní důchodce, tak proč bych nesouhlasil s tím, když mi někdo ‚nutí peníze‘,“ řekl s tím, že životní úroveň důchodců je už třeba narovnat, jde však opět bohužel o mandatorní výdaj. „V roce 2050 bude 100 lidí pracovat na 70 důchodců,“ upozornil s tím, že statistiky ukazují, že kmenové jádro historického národa vymírá a otázkou je, kde se najdou lidi na tu práci.

„Průmysl je schopný. Věřím, že automobilový průmysl, digitalizace a pak další části ekonomiky zvládneme a možná nebude potřeba tolik lidí. Ale říkejme možná. Kdo z nás ví, jak to bude za dvacet let,“ bojí se Hanák, aby přínos byl skutečně takový a pracovní místa přece jen nebyla potřeba.