Zákon o omezení prodejní doby lze podle Valenty hned z několika důvodů považovat za zcela absurdní a odporující mnoha principům. V první řadě je naprosto pochybné stanovení oné hranice 200 metrů čtverečních, která rozděluje obchody na ty, jež mohou mít otevřeno kdykoliv, a ty, které budou muset ve státem určených dnech zavřít. „Aniž jsem zastáncem obchodních řetězců, nevím, kde berou autoři a zastánci tohoto návrhu tu drzost dělit obchody do dvou kategorií a jednu z nich omezit na jejím základním právu, tedy prodávat zboží kdykoliv, kdy je to pro ni výhodné,“ píše Valenta.

Celý text je ZDE.

Stejně tak nerozumí tomu, proč by na tomto právu měli být kráceni pouze obchodníci. Pokud je jedním z deklarovaných cílů to, aby rodiny netrávily sváteční dny konzumním způsobem, pak by se měly zavřít i všechny ostatní provozovny – restaurace, lékárny, benzínové stanice. „Měla by přestat vysílat televize, rozhlas, měla by přestat jezdit hromadná doprava. Koneckonců, pokud je dalším deklarovaným cílem to, abychom ulevili zaměstnancům velkoobchodních řetězců, musím se ptát, jak tedy pohlížíme na zaměstnance ve všech těchto ostatních sektorech a v obchodech menších než 200 metrů čtverečních? Považují je snad autoři tohoto zákona za méněcenné? Copak nárok na pracovní klid o státních svátcích mají jen zaměstnanci velkých obchodů?“ ptá se Valenta.

Stát nemá občany převychovávat

Za další absurditu pak považuje to, že obchody by měly zůstat zavřeny jen v sedmi z celkových třinácti státních svátků. „Jakým způsobem bylo dosaženo tohoto výčtu, je naprosto nejasné. Přitom váha, jakou každý z nás přikládá tomu kterému svátečnímu dni, je subjektivní záležitostí a svědčí o tom i řada pozměňovacích návrhů, které poslanci k výčtu těchto dní v zákonu předložili,“ píše Valenta.

Je přesvědčen o tom, že prodejní doba by se měla tak jako mnohé jiné otázky trhu řídit výhradně vzájemným průnikem nabídky a poptávky. „Jsem přesvědčen o tom, že obchodníci sami nejlépe vědí, kdy je pro ně výhodné mít obchod otevřený a kdy se jim to naopak nevyplácí. Jsem přesvědčen o tom, že občané mají mít sami právo se rozhodnout, jak budou trávit svůj volný čas, jak budou trávit který státní svátek, a stát se nemá snažit modelovat jejich návyky, moralizovat je a převychovávat,“ domnívá se senátor Ivo Valenta.