Smrduté sliny, fašismus ve vzduchu. Milana Kohouta vyhodili z hospody a bylo kolem toho neobyčejně veselo. Podívejte se

12.11.2015 17:28 | Zprávy

KOHOUTA DO KOUTA Výtvarník a performer Milan Kohout opět ve své pravidelné rubrice na ParlamentníchListech.cz. Tentokrát zavzpomínal na svou performanci z roku 1999 v ústecké Matiční ulici a podělil se o svůj zážitek z návštěvy hospody, kde mu prý odmítli dát pivo, protože nesouhlasí s jeho názory.

Smrduté sliny, fašismus ve vzduchu. Milana Kohouta vyhodili z hospody a bylo kolem toho neobyčejně veselo. Podívejte se
Foto: Archiv MK
Popisek: Performer Milan Kohout (vlevo)

Před šestnácti lety jsem na desáté výročí prohrané sametové revoluce pilou přeřízl maketu české vlajky u českými rasisty vztyčené zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Zeď násilně a nesmyslně rozdělovala romské a bílé Čechy a stala se v té době symbolem rasové nesnášenlivosti v České republice.

Po rozdělení jsem obě půlky vlajky umístil z každé strany zdi, takže odporná segregační zeď byla dělícím prvkem násilně oddělujícím rovnoprávné občany této země.

Do médií jsem tenkrát prohlásil, že jestli si lidé v této zemi rozdělují zdmi republiku podle barvy kůže, rozdílných názorů, či kulturních zvyků, tak si musí také rozdělit i symbol naší státnosti, jímž je česká vlajka.

Moje performance, při které mně pomáhal můj dobrý přítel Vladimír, byla kulminací řady protestů, které se u zdi tenkrát konaly. Ale protože jsem ji udělal přesně na výročí „sametového přechodu do společnosti ještě většího sobectví“, tak se kolem potloukali zástupci světových médií, včetně CNN a BBC, a ještě ten samý den se z performance stal světový mediální hit. Česká média rovněž nezahálela a druhý den jsem trčel s pilou v ruce na hlavních stránkách všech českých deníků. Mediální bouře ale donutila radní z Ústí nad Labem zeď strhnout. „Performance for Social Change“ tenkrát zabrala.

Zde je záznam tehdejší performance:

Ale reakce uražených zastánců rasově čistého českého prostředí na sebe nenechala dlouho čekat. Česká komunita skinheadů mne umístila na svůj seznam lidí, které je nutno v zájmu vlastenectví okamžitě zabít. Poslanec české vlády Jaroslav Foldyna na mne tehdy podal trestní oznámení za „rozpůlení státního symbolu“, a když jsem vlezl do jakékoliv hospody, tak se na mě snesl roj nadávek rozzuřených „obránců“ iluzorní genetické národní vyvolenosti.

Jakoby sametová revoluce „osvobodila“ nejnižší pudy obyvatel této středoevropské kotlinky a umožnila jejich následující kultivaci, která dnes kolem sebe prská smrduté sliny proti přijetí i směšně malého množství uprchlíků „Nečechů“.

Společností se šíří hniloba ještě větší nesnášenlivosti a rok od roku stoupá. Ve vzduchu plném polétavého prachu se vznáší i polétavý fašismus s touhou po polétavém nacismu.

„Je potřebná pevná pěst našich českých kapitalistů-vlastenců,“ říkají formující se nacionalisté; a šikují masy za novodobými Bati, Škody, Švehly, Kolben Daňky, jejichž skutečné obličeje byly tak zdařile odhaleny ve hrách Voskovce a Wericha.

Nad námi polétává předtucha další velké války, do které nás žene na síle obnovený, katolictvím podepřený kapitalismus a davová nacistická hysterie čeká za rohem na svoji příležitost.

Nevím, proč mám tak intenzivní pocit blížící se bouře, na kterém se podílí i naprosto zmatené počasí, jež je tím sebezáhubným lidskonelidským kapitalismem rozkuchané a mate vše živé. Ale moje každodenní střetávání se s českou skutečností mně dává za pravdu.

Kupříkladu, před několika dny jsem zavítal do plzeňské pivnice U Kostečků, kam po léta občas chodím na pivo. Tentokrát se na mě osazenstvo hospody dost nepříjemně dívalo. Sedl jsem si vedle svého přítele Bohdana a čekal na pivo. Po dlouhé době hospodská „Bajmanka Marcelka“ přinesla pivo jen Bohdanovi, přede mě nic nepostavila a oznámila mně (cituji): „My tady všichni nesouhlasíme s vašimi názory, já vám pivo nedám a odejděte.“

To je výrok, který používá slova „my všichni“. My všichni s rozdílným, ale sjednoceným názorem jsme proti vám. Demokratický respekt k rozdílným názorům a princip svobody slova je v této větě upálen v plamenech „jednoty“. Nacismus řady jiných českých hospodských prezentujících se výrokem „Romy neobsluhujem“ se zde přetavuje od předchozí nenávisti k lidem rozdílné etnicity ke všem lidem, kteří s námi nesouhlasí.

Jestli mě sluch nemýlí, tak slyším blížící se řev mas sjednocujících se na nočních stadionech osvětlených plápolajícími pochodněmi. Zatím jsem mohl z pivnice nezraněn odejít. Doma jsem se podíval na facebookovou stránku oné „lidové pivnice“ a kroj mile se usmívající paní Marcelky mi připomněl bavorské kroje.

Zde je plakát parodie na nacismus, který se rozšířil z bavorské základny do celého tehdejšího Německa, a čistá bavorská dívka.

 


 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Vize

Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vaše strana nějaké konkrétní návrhy třeba důchodové reformy nebo ekonomickou vizi, jak zlepšit naši životní úroveň? Zatím mi to přijde tak, že spíš jen kritizujete, ale s něčím vlastním nepřicházíte. Sice nemáte ve sněmovně zastoupení, ale pokud ho chcete mít, nemys...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Rozhodnou zbraně.“ Dugin, Mearsheimer a zlý konec Ukrajiny

20:15 „Rozhodnou zbraně.“ Dugin, Mearsheimer a zlý konec Ukrajiny

„Nebudou to mírová jednání, ale zbraně budou tím, co rozhodne,“ prohlásil, jak vidí ukončení konflik…