„Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem,“ míní Sobotka.

Úbytek objemu finančních zdrojů by se tak podle českého premiéra projevil až po roce 2020 v novém evropském víceletém finančním období. „A tam je evidentní, že se musíme připravit, že těch peněz ve fondech bude méně,“ poznamenal. Těžko je podle něj možné od čistých plátců, jako jsou Německo, Nizozemsko nebo Francie čekat, že budou chtít zvyšovat své platby do společné unijní kasy.

Politické pokyny summitu pro Evropskou komisi a tým vyjednavače Michela Barniera dnes odpoledne prezidenti a premiéři zřejmě bez potíží potvrdí. Text, který má ČTK k dispozici, zmiňuje „jedno finanční vyrovnání“ týkající se otázek spojených jak právě s víceletým finančním rámcem, tak s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou centrální bankou (ECB) či Evropským rozvojovým fondem (EDF) a dalšími nástroji a závazky, v nichž jsou Britové jako členská země unie účastni.

Komise už státům nabídla také neoficiální podrobnější představu, o čem by se v této věci mělo jednat. Spíše než o konkrétní částku – a média zmiňují až 60 miliard eur (asi 1,6 bilionu Kč) – jde o dohodu na způsobu jejího výpočtu, na tom, že bude počítána v eurech a na podobě britského splátkového kalendáře.

Sobotka dnes před odletem do Bruselu také potvrdil, že ČR má zájem stát se novým sídlem Evropského bankovního úřadu (EBA), který dosud úřaduje v Londýně. Přesun dvou významných evropských agentur – kromě EBA také Evropské agentury pro léčiva (EMA) – z odcházející Británie s brexitem souvisí. Šéf unijních schůzek Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes plánují summitu předložit návrh kritérií, podle nichž by měla být nová sídla obou agentur poměrně rychle vybrána. O úřad pro léčiva má kromě jiných zájem Slovensko.