S „rezignací“ na doposud praktikované metody vedení boje s ruskou propagandou přišlo Centrum bezpečnosti a strategických výzkumů Lotyšské národní akademie obrany, což je jediná vysoká vojenská škola v Lotyšsku.

Na základě výsledků zkoumání lotyšské společnosti, které Centrum zveřejnilo v rámci studie s názvem „Možnosti společenské destabilizace Lotyšska: Potencionální národní bezpečnostní hrozby“ se lotyšští odborníci utvrdili v tom, že většina ruskojazyčných Lotyšů cítí sounáležitost s Ruskem i se Sovětským svazem. Angažovanost Ruska poté považují za nevyhnutelnou pro řešení problémů utlačovaných Rusů žijících mimo hranice Ruské federace a domnívají se, že se v Lotyšsku rodí fašismus, který je diskriminuje kvůli neznalosti lotyšského jazyka.

Lotyšský poslanec a předseda branného výboru parlamentu Ainars Latkovskis uvedl, že bojovat s něčím takovým nemá smysl. „Nemyslím si, že se dá bojovat za smýšlení lidí. Rusko pokračuje v sovětských praktikách, což v demokratických zemích není možné, nemůžeme vymývat lidem mozky. Obávám se, že se současná situace změní až za několik generací,“ citovala jeho slova ruskojazyčná verze zpravodajské agentury BBC.

Snahy lotyšských politiků vyplývají z obav o přímé souvislosti mezi vojenskou zranitelností Lotyšska vůči Rusku a vysokým počtem rusky mluvících obyvatel země. Bezpečnostní složky v Lotyšsku ještě před nedávnem otevřeně varovaly před ohrožením národní bezpečnosti ruskými médii a vybízely k omezení „podvratného“ ruského vysílání na lotyšském území.

Strach vyplýval převážně z obavy, že ti ruskojazyční obyvatelé, kteří pravidelně sledují ruská média, by se v případě „opakování krymského scénáře“ v Pobaltí postavili na stranu Ruska.

Právě z tohoto důvodu lotyšské úřady pozastavily vysílání ruské televize RTR-Rossija, zavřely portál ru.sputniknews a vyčlenily miliony na vysílání lotyšské televize v ruském jazyce. Podobně se postupovalo i v ostatních pobaltských státech.

Ovšem již po dvou letech, kdy se Severoatlantická aliance rozhodla umístit své jednotky do zemí východní Evropy, se s ruskou propagandou v Lotyšsku již nebojuje – je to prý příliš drahé, ne příliš efektivní a bezúčelné.

Například podle průzkumu společnosti TNS klesla sledovanost vysílání lotyšské televize v ruském jazyce z 2,7 na dvě procenta. Postupně vyplynulo najevo, že i po dvou letech strávených bojem s ruskou propagandou se většinová část ruskojazyčné populace Lotyšska přiklání na ruskou stranu, a to nejen v otázce rusko-ukrajinského konfliktu, ale i jejich vlastního postavení v Lotyšsku.

„Ovlivňovat lidi, kteří již předem souhlasí s tím, co tvrdí ruská média, je velmi jednoduché, míní experti z Akademie obrany.

Jedna z vědeckých pracovnic, která se na vytváření studie podílela, Leva Berzinová uvedla, že v dlouhodobé perspektivě tato polarizace názorů prohlubuje mezeru ve společnosti, ale nemá žádný vztah na posílení vojsk NATO. Lotyšsko se prý vyzbrojuje ne z toho důvodu, že má Rusy v zemi, ale zbrojí proti samotnému Rusku.