Miloš Zeman uvedl, že se zabývá problematikou státního rozpočtu celý život. „Mohu vás ujistit, že neexistuje větší tendence k plýtvání než v okamžiku, kdy je předložen návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, a někdy i předtím,“ prohlásil. Pak poděkoval Miloslavu Kalovi, bývalému členu ČSSD a současnému prezidentovi NKÚ za jeho analýzy, které prý ukázaly, že například Ministerstvo práce a sociálních věcí si zadalo tři počítačové systémy v celkové hodnotě 1,2 miliardy korun, z nichž ani jeden nefunguje a které nejsou schopny spolu komunikovat.

Pavlu Dostálovi prý řekl, že „s objemem prostředků, které vyžaduje, by jeho rezort dokázal řídit i cvičený foxteriér“. Údajně též těm, kteří s tímto objemem nebyli spokojeni, říkal, že je za nimi spousta dalších kandidátů na ministry.

Podle toho, co se Miloš Zeman učil, systémy, které nemají zpětnou vazbu, tak degenerují. „Bylo by velmi snadné, kdybych byl opoziční politik, protože v takovém případě bych se mohutně domáhal,  aby kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu byly co nejširší, a já se toho domáhám jako prezident České republiky, včetně sporu se Senátem, který chrání své starosty a který se brání tomu, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval i hospodaření měst a obcí,“ vyslovil se prezident pro rozšíření pravomocí NKÚ.

Dodal, že je v našem zájmu mít systém, který chrání před plýtváním a marností. „Nevěřím funkčnosti Senátu, nevěřím funkčnosti ombudsmana, ale věřím funkčnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, a udělám vše pro to, abych podpořil jeho činnost,“ udělal prezident Zeman jasno ve své důvěře a nedůvěře.