Podle Laněho jsou tři teorie, jak puč probíhal. „První říká, že v pozadí stáli lidé kolem duchovního Fetullaha Gülena. Druhá verze je, že za pučem stáli důstojníci, kteří měli být v nejbližší době odvoláni. A třetí verze tvrdí, že si to celé Erdogan zinscenoval sám,“ podotkl Laně.

„Převrat byl až moc krvavý a ničivý, aby to bylo operetní představení. Zdevastovaná část parlamentu, mnoho mrtvých civilních obětí, střílení do civilního obyvatelstva... Ale zároveň byl moc zpackaný na skutečný převrat,“ sdělil své stanovisko Laně.

• Celé video najdete ZDE

Následně Laně hovořil o Gülenově hnutí. „Jde o dobročinné nadace a podporu nejrůznějších dobročinných aktivit,“ odmítl označení hnutí jako teroristického. Původně to bylo prý spojenecké hnutí Erdoganovo, ale nyní mu je nepohodlné, protože přišlo na nejrůznější korupční podvody. „Nenávist se stupňuje až do označení teroristická organizace fetullahovců,“ zmínil. Označení dalšího vnějšího nepřítele, který by mohl za puč, považuje Laně za paranoiu. 

Exdiplomat se následně vyjádřil k trestu smrti, o němž se v souvislosti s pučem uvažuje. „Nedomnívám se, že ho zavede. Je to značný zásah do vztahů mezi EU a Tureckem. Varování směřují především k tomu, co je také předmětem dohody o readmisi uprchlíků – že budou zrušena víza a že budou obnoveny přístupové hovory. Představitelé Evropské unie se vyjádřili jasně, že s trestem smrti může Erdogan na Evropskou unii zapomenout,“ domnívá se Laně. I když prý Erdogan Evropskou unii až tak nepotřebuje, zcela jistě bude brát ohled na turecké investice mířící do Evropy. „V případě, že by bylo pravdou, že Erdogan odstoupil od Evropské úmluvy o lidských právech, znamenalo by to konec kontaktů s Evropskou unií. Ale ta půda pro toto se zde připravuje,“ zmínil Laně referendum o tom, zda Turci chtějí do Unie. Podle něj Turecko již tolik o evropské společenství nestojí.

Laně pohovořil i o budoucnosti země. „Turecko formálně dál zůstane parlamentní demokracií. Formálně bude mít vždy převahu vládní strana. Ostatní strany v současné době nepředstavují pro Erdogana žádné nebezpečí,“ myslí si.

A co migrační vlna? „Ta, co probíhala v roce 2015, byla de facto zastavena. Druhá věc je readmise, třetí věc je poté existence téměř tří milionů syrských uprchlíků na tureckém území,“ podotkl Laně. „Jejich existence zde má svou historii. Erdogan se víceméně stal stranou v syrské válce. Původně byl Asadovým spojencem, když se on nezachoval vůči islamistickým povstalcům tak, jak mu radil, začal je podporovat. A začal je používat jako beranidlo vůči Asadovu režimu a také vůči Evropě. V nedávné době prohlásil, že by syrští uprchlíci mohli získat turecké občanství,“ sdělil diplomat. V případě, že by existoval bezvízový styk, bylo by Turecko podle Laněho pro Evropu riskantní.