Jurečka ČTK řekl, že vůbec nechápe, proč návrh vzniká a proč se jím zabývá právě ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). „Mluvit o zestátnění historických objektů mi přijde jako neskutečná drzost. Motivům nerozumím,“ uvedl. „Apríl už snad byl, ne?“ dodal k záměru předseda strany a vicepremiér Pavel Bělobrádek v textové zprávě zaslané ČTK.

Šlechtová: Ať rozhodnou lidé

Strana v tiskové zprávě návrh označila za neuvěřitelný. V případě Pražského hradu podle ní neexistuje veřejný zájem k vyvlastnění, navíc jsou možná i jiná řešení. „O veřejném zájmu tam nemůžeme vůbec diskutovat. Myslím si, že paní ministryně má spoustu jiných priorit, které by měla řešit,“ řekl ČTK Jurečka. Karla Šlechtová na sociální síti uvedla, že ji hysterická reakce části církví nepřekvapuje. „Jde jim přece hlavně o majetek, což dokazují těmi 1600 žalobammi, kterými chtějí získat od státu víc, než na co mají nárok. Ať sami lidé rozhodnou, zda má Hrad jako symbol ČR patřit jedné církvi, nebo nám všem,“ napsala Šlechtová.

Tejc: Je možné se o tom bavit

Podle předsedy sněmovního ústavně právního výboru Tejce by předpis nemusel mít problém s případnou protiústavností, poslanec ale pochybuje o jeho smyslu. „Pokud vím, tak bychom to vyvlastnili, zaplatili stovky milionů korun církvi, že přejde vlastnictví na stát, a následně uzavřeli dohodu o užívání, která by zřejmě byla bezplatná,“ dodal. Podle něj by tak došlo k platbě stovek milionů za symboliku. O návrhu je ale možné se bavit, dodal.

„Každá politická strana, a samozřejmě i člen vlády, může předložit jakýkoliv návrh zákona. A je na zákonodárcích, aby o takovém návrhu rozhodli,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček pro ČTK. Podobným návrhem KSČM se bude zabývat v dohledné době sněmovna, vláda ho nepodpořila. Komunisté navrhli, aby zákon o Pražském hradu státu zakotvil právo hospodaření k nemovitostem v jeho areálu, k ostatním nemovitostem tvořícím s nimi jeden funkční celek a k souvisejícím movitým věcem.

Ovčáček poukázal na březnovou dohodu

Ovčáček rovněž připomněl březnovou dohodu o majetkovém vyrovnání mezi Hradem a zástupci katolické církve. Metropolitní kapitula získala budovu Nového proboštství a jeden z novogotických Mockerových domů. Náboženská matice dostala klášter svatého Jiří. Církev získala také kostel Všech svatých, dalších nároků na hradní nemovitosti se vzdala. „Zákonodárce by měl mít při rozhodování tento fakt na paměti,“ uvedl Ovčáček.

MMR poslalo svůj návrh ústavního zákona ve středu do meziresortního připomínkového řízení. Katolická církev, které patří několik budov v areálu Hradu, ho pokládá za porušení ochrany soukromého vlastnictví. Ministerstvo argumentuje historickými i praktickými důvody, například zachováním památek a ochranou prezidenta republiky v jeho sídle.

Celý text příspěvku Karly Šlechtové na jejím twitterovém účtu:

Neprekvapuje mne hystericka reakce casti cirkvi, jde jim prece hlavne o majetek, coz dokazuji temi 1600 zalobami, kterymi chteji ziskat od statu vic, nez na co maji narok. At sami lide rozhodnou, zda ma Hrad jako symbol Ceske republiky patrit jedne cirkvi, nebo nam vsem.