Vladimir Putin má za to, že by se Rusko mělo vyrovnat s fenoménem revoluce, který k ruským dějinám patří. Rusové by se prý měli smířit se svými dějinami a směřovat k jednotě Ruské federace.

„Citoval tentokrát filozofa Alexeje Loseva, kterého bude těžké zařadit mezi ‚fašisty‘ a který mimochodem dostal za Stalina deset let vězení, které trávil stavbou Bělomorkanálu. Jeho dílo je bližší liberálnějším skupinám ruské společnosti. Putin citoval část, kde Losev mluví o ruském vztahu mezi utrpením a vlastí,“ napsala Sušová-Salminen ve svém hodnocení na sociální síti Facebook.

Uspořádání světa ve 21. století

Putin hovořil také o posilování role parlamentu v Rusku. Prezident už tak fakticky nebude mít tolik moci jako v minulosti. Tato cesta může být východiskem z určité krize vládnutí, se kterou se Rusko potýká. Prý dokonce není jisté, zda bude dnes nejmocnější politik v Rusku znovu kandidovat na prezidenta.

„A konečně v části věnované zahraniční politice Putin naznačil, že Rusko hledá spojence a je připraveno na vážné diskuse o uspořádání světa pro 21. století. Hlavní vzkaz byl umírněný: Rusko nemá zájem o zostření situace, což odráží očekávání nové americké administrativy. Zase zdůraznil hlavní ruské teze, že Rusko chce jednat za rovných podmínek a chce si svůj osud řídit samo, a ne na základě rad zvenčí. Zmínil význam Číny a také Indie a řekl, že Rusko je ‚připravené na spolupráci s novou americkou administrativou‘ a normalizovat vztahy USA a Ruska na základě ‚rovnoprávné a vzájemně výhodné roviny‘. Snahy o to narušit strategickou paritu (jaderných zbraní) hrozí katastrofou, na což se nesmí zapomenout ani na minutu, varoval dál,“ zhodnotila další Putinovu myšlenku, kterou považuje za zásadní, Veronika Sušová-Salminen.

Veronika Sušová-Salminen doslova napsala:

Putinův letošní projev Federálními shromáždění (kdo četl mojí knihu Putin ví, že se politické filosofii a ideologii Putina věnuju v celé jedné kapitole) má několik zajímavých momentů (kromě obvyklých částí). Takže můj výběr nej ve stručnosti.
 1) Putin tématizoval revoluci jako ruský problém v souvislosti s rokem 1917. Přitom vyzval ke smíření se s dějinami a k jednotě. Citoval tentokrát filosofa Alexeje Loseva, kterého bude těžké zařadit mezi "fašisty" a který mimochodem dostal za Stalina 10 let vězení, které trávil stavbou Bělomorkanálu. Jeho dílo je podle bližší liberálnějším skupinám ruské společnosti. Putin citoval část, kde Losev mluví o ruském vztahu mezi utrpením a vlastí.
 2) Putin naznačil trend, který je už možné sledovat, a tím je posilování role parlamentu v politickém systému. Někteří (o tom jsem psala i já) sledují pohyby, které můžou znamenat určité korekce prezidentského systému. Naposledy o tom mluvil politolog Solovej (ten je v ruském kontextu považován za jedno z nejlépe informovaných lidí s nejpřesnějším odhadem). Všechno naznačuje, že krize vládnutí je v Rusku už více či méně (ne)reflektovanou realitou a těžkopádně se hledají cesty ven. Solovej dokonce uvedl (v posledním rozhovoru), že po volbách do Dumy byl stornovaný už existující plán na předčasné prezidentské volby a nyní není rozhodnuto, jestli bude Putin opravdu kandidovat.
 3) A konečně v části věnované zahraniční politice Putin naznačil, že Rusko hledá spojence a je připraveno na vážné diskuze o uspořádání světa pro 21. století. Hlavní vzkaz byl umírněný: Rusko nemá zájem o zostření situace, což odráží očekávání nové americké administrativy. Zase zdůraznil hlavní ruské teze, že Rusko chce jednat za rovných podmínek a chce si svůj osud řídit samo a ne na základě rad zvenčí. Zmínil význam Číny a také Indie a řekl, že Rusko je "připravené na spolupráci s novou americkou administrativou"  a normalizovat vztahy USA a Ruska na základě "rovnoprávné a vzájemně výhodné roviny". Snahy o to narušit strategickou paritu (jaderných zbraní) hrozí katastrofou, na což se nesmí zapomenout ani na minutu, varoval dál.
 Po projevu bylo zveřejněno, že Putin podepsal 11 tezí k ruské zahraniční politice, ale (oprava)  jsou už zveřejněny ale neměla jsem možnost zatím přečíst...