„V této chvíli se EU ani NATO nechystají k vojenskému zásahu. Hledáme všechny způsoby politické a diplomatické, abychom pomohli Ukrajině co nejvíce. Mě velmi znepokojilo vyjádření ministra Sergeje Lavrova, že Ruská federace zasáhne tam, kde budou ohroženi Rusové. Teď se bojuje o schopnost Kyjeva uspořádat volby. Rozhodující bude, jestli se tohle povede. To by byla cesta, jak situaci stabilizovat,“ je přesvědčen Zaorálek.

Bilance Východního partnerství není jednoznačná

V souvislosti s pražským summitem Východního partnerství odmítá kritiku, že nepřijeli žádní významní představitelé Bruselu. „Zaplať pánbůh, že tady takový summit máme. Zdá se mi, že v posledních letech Česká republika nedávala moc najevo, že chce být místem takovýchto schůzek. Nejsou tady asi všichni, kteří by tu mohli být, ale blíží se eurovolby, takže někteří budou brzy končit,“ omlouval je ministr.

Na rozdíl od bruselského eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho si nemyslí, že Východní partnerství v minulosti sehrálo jen pozitivní roli. „Všechno jsme dělali příliš mechanicky. My bychom měli dobře zvažovat, jaké procesy vyvoláváme v daných zemích. Ty země nejsou stejné jako my ze střední Evropy. Mně jde o to, aby se to neobrátilo proti nám,“ varoval Zaorálek.

A ujistil moderátorku, že i nadále bude česká vláda hájit lidská práva Číňanů. „Mohu ujistit, že cokoli bude mezi Českou republikou a Čínou dojednáno, tak lidská práva budou součástí. Kvůli tomu, že neexistoval žádný dialog mezi námi a Čínou, tak nebylo možné téma lidských práv zvednout. Teprve ve chvíli, kdy máte nějaké vztahy, tak se o tom dá mluvit,“ vysvětloval postoj Sobotkovy vlády k Číně.