Pondělní raketový útok sám prezident Vladimir Putin označil jako odvetu za útok na Kerčský most na Krym, což je podle Visingra pochopitelné, ačkoliv se k útoku Ukrajina nepřihlásila. „Pro Rusko je to jak velká symbolická, tak těžká faktická ztráta,“ tvrdí Visingr v rozhovoru pro Český rozhlas. Odvetný útok ale podle něj ukazuje ruskou zoufalost, a že má mizivou vojenskou hodnotu.

 „Ukazuje se, že Rusko už je zoufalé, protože takové kroky nemají téměř žádnou vojenskou hodnotu. Rusové předpokládají, že takovými útoky přinutí Ukrajince kapitulovat nebo zlomí jejich morálku. To se ale fatálně pletou, protože to se v historii nikdy nestalo – letecké bombardování nikdy nikoho nepřimělo ke kapitulaci, nikdy nezpůsobilo zlomení morálky – a nevidím důvod, proč by se to mělo stát teď,“ má jasno Visingr.

To, že útoky zasáhly i civilní cíle, má podle vojenského analytika více důvodů. „Byly zasaženy například některé teplárny, rozvodny a podobně. To jsou cíle, které mají jakýsi širší strategický význam. Velkou část zasažených objektů ale tvořily civilní cíle – obytné budovy, parky apod. –, které nemají žádnou vojenskou hodnotu. Je tak otázka, nakolik bylo od Rusů záměrné zasahovat tyto konkrétní cíle, anebo nakolik je jim už úplně jedno, co zasáhnou. Navíc je nutné si uvědomit, že mnohé jejich letecké a další zbraně jsou notoricky nepřesné, a tak je někdy těžké odlišit, kdy je Rusům jedno, co zasáhnou, a kdy už záměrně útočí na civilní objekty,“ domnívá se Visingr.

Mnozí experti nebo třeba francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že jde o cílené útoky na civilní obyvatelstvo, což je nepřípustné. „Je možné, že prezident Macron zastává názor, že toto byly už opravdu zcela záměrné útoky na civilní cíle, o čemž se spekulovalo už v některých případech dříve. Což je porušení mezinárodního práva a z vojenského hlediska je to naprostá pitomost,“ hodnotí Visingr s tím, že Rusko pondělní raketový útok stál v přepočtu kolem 10 miliard korun a vlastně „nic moc nepřinesl“.

„Rusko nemá přesně naváděných zbraní příliš rozsáhlé zásoby a nemělo je ani před válkou, protože s tak dlouhým konfliktem nepočítalo. Velká část zásob už byla spotřebována a Rusko pravděpodobně nemá schopnost je nahrazovat. U některých typů zbraní totiž výroba neprobíhá vůbec, u jiných zřejmě jen velice pomalým tempem, takže je opravdu otázkou, kolik takových operací může Rusko ještě provést, než se s těmi zásobami ocitne úplně na dně,“ říká analytik.

Ukrajinská protivzdušná obrana zachytila zhruba polovinu raket a Kyjev žádá západní spojence o poskytnutí dalších protivzdušných systémů. „Jedná se zejména o dva protivzdušné systémy, ten německý IRIS-T by měl být dodán v řádu dnů, a potom americko-norské systémy NASAMS, které by měly být dodány na přelomu října a listopadu,“ sdělil Visingr.

„A budou následovat dodávky dalších těchto systémů a pro Rusy už poté bude daleko obtížnější provádět takové útoky. Rusové tady opakují tu chybu, kterou udělal Hitler v bitvě o Británii v roce 1940, když nařídil, aby bombardéry útočily na Londýn. Tehdy také trpěli civilisté, ale vojenský efekt to nemělo žádný,“ opakuje Visingr, že Putin „tímto útokem více ztratil, než získal“.