Nejen že se jim v následujících letech podařilo více než zdvojnásobit domácí produkci, ale především obrátili celý ropný trh vzhůru nohama. Extra silný břidlicový boom můžeme čekat také v roce 2018.

Aktuální zprávy o pokoření hranice 10 mil. barelů - poprvé od roku 1970 - by přitom měly být pouze zahřívacím kolem. Dle vládní energetické agentury (EIA) dosáhne americká těžba ještě o milion barelů vyšší hranice již v listopadu, tj. o celý rok dříve, než bylo dříve odhadováno. Díky tomu by tak měl v tomto roce jen přírůstek americké produkce ropy pokrýt nárůst její globální spotřeby.

Drtivá většina zvýšení těžby připadá na tzv. břidlicovou ropu. Spojené státy již dnes těží více než z poloviny právě tento typ nekonvenční ropy, která zásadně proměnila globální trh. Technologie horizontálních vrtů a hydraulického štěpení (tzv. frakování) totiž umožňuje relativně rychle a levně nastartovat/utlumit těžbu v reakci na cenové výkyvy. Jinými slovy, konkurenční výhoda břidlicářů tkví oproti tradičním producentům ve vyšší míře flexibility, která činí jejich nabídku elastičtější.

Navíc právě díky břidlicovému boomu dokázaly Spojené státy posílit také vlastní energetickou bezpečnost. Pozici největšího importéra ropy v minulém roce přenechali Číně a sami od roku 2015 - po zrušení embarga - ropu exportují, a to v objemech vyšších než leckterý členský stát OPECu. Americkou ropu dokonce nově začaly dovážet Spojené Arabské Emiráty, což bylo ještě před pár lety zcela nemyslitelné.

S ohledem na kartel OPEC platí, že američtí producenti výrazně umocňují jeho léta trvající dilema, zda podporovat ceny ropy, nebo spíše chránit vlastní tržní podíl. V roce 2014 se kartel rozhodl pro druhou variantu, jen aby po neúspěšné snaze “vyhladovět” břidlicáře přispěchal v roce 2016 se snahou ceny stabilizovat. To se zatím daří, nicméně vyšší ceny zároveň odšpuntovaly další fází břidlicové revoluce. Výsledkem je, že OPEC sice úspěšně omezil ceny zdola, břidlicáři je však svou aktivitou efektivně zastropovali.

Dominik Rusinko
Analytik