Hlavní změna v komunikaci spočívá v tom, že ECB otevřeně přiznává frustraci z toho, že inflace je delší dobu příliš nízko. Reakcí je nový otevřený závazek ECB držet “vysoce uvolněnou” měnovou politiku po výrazně delší období. A pokud se inflační výhled nebude zvyšovat, je ECB připravena použít veškeré dostupné nástroje včetně snížení sazeb, agresivnějších verbálních závazků (forward guidance) i nového kola QE. Odborníci v rámci ECB již podle doprovodného komentáře ladí, jak přesně zbrojní arzenál v budoucnu nasadit.

V dodatečných komentářích Mario Draghiho na tiskové konferenci upozorňoval zejména na proti-inflační rizika. Ta se podle ECB v tuto chvíli hodně odvíjejí od globálních rizik brzdících světový obchod a průmysl, což zhoršuje ekonomické výhledy a drží nízko inflační očekávání. V  tuto chvíli tak vše ukazuje na první akci ECB již na zářijovém zasedání.

Otázka je, zda to bude stačit na další propad eurodolaru směrem pod klíčové technické úrovně na 1,11 EUR/USD?  Mario Draghi sice zdůrazňoval, že ECB se nelíbí nízká inflace a je připravena rychle nasadit některé nástroje pravděpodobně již v září. Na druhé straně přiznal, že mezi členy bankovní rady jsou rozdíly v názorech na to, které nástroje nasadit dříve, které později a v jaké intenzitě.

My považujeme za pravděpodobnější, že v září dojde k mírnému snížení úrokových sazeb (o 10 bps) a k natažení závazku držet sazby na stávajících nebo nižších hodnotách do konce roku 2020. Pokud to nezabere a dlouhodobá inflační očekávání zůstanou hluboko pod cílem ECB, může následovat další pokles sazeb a rozjezd QE (pravděpodobně v prosinci).

Názorové rozdíly uvnitř bankovní rady však zatím mohou eurodolar odrazovat od dalšího pádu pod 1,11 EUR/USD. Měnový pár si taky určitě rád  počká s výraznější reakcí na zasedání Fedu příští týden. Pokud se potom ukáže, že v rámci Fedu neexistuje silný konsensus na potřebě agresivního a trhy očekávaného uvolňování americké měnové politiky, může to nastartovat nové kolo ztrát eura na frontě s dolarem.

Graf: EURUSD