"Všechny naše země mají zájem předcházet nebezpečným incidentům jaderného zařízení," zdůraznil prezident, kterého dnes citoval televizní portál France24. Jak dodal - "Všichni potřebujeme záruky před ruskou sabotáží jaderných zařízení."

Záporožská jaderná elektrárna je od prvního týdne vojenských operací v ruských rukou, provozuje ji ovšem ukrajinský personál. Mnohokrát se stala terčem útoků. Ostřelování mělo podle administrativy Enerhodaru proběhnout 12. července a 20. července, v srpnu dopadly granáty na její území mimo jiné ve dnech 5. 7. a 11. srpna.

V polovině srpna Rusové oznámili zadržení dvou lidí v Enerhodaru, měli navádět útoky ukrajinského dělostřelectva. 1. září ruské síly odrazily ukrajinský pokus o obojživelný útok na území elektrárny.

France24 také citovala prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho. Odsoudil „úmyslné“ ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, která je stále pod kontrolou ruských sil. Grossi vyzval k „zastavení tohoto šílenství“.

V rozhovoru řekl, že největší jaderná elektrárna byla ostřelována asi desetkrát a situace je "velmi vážná".

Záporožská jaderná elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Má šest jaderných bloků typu VVER-1000. První energetická jednotka byla uvedena do provozu v prosinci 1984, šestá v říjnu 1995.

Před několika dny Ukrajina usilovala o vtažení NATO do konfliktu obviněním Ruska z raketového útoku na území Polska. Později se ukázalo, že rakety byly vystřeleny z území Ukrajiny a pouze není průkazně jasno, zda šlo o „omyl“ nebo úmyslnou provokaci.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele