Jindřich Berounský: Dva elitní železniční odborníci České republiky - místo díků zločinci?

06.10.2021 16:25 | Komentář

Dne 22. března 2016 přinesla média pro mnohé senzační zprávu, že policie od rána zasahuje v sídle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) v Praze, v pražské pobočce projektantské firmy SUDOP a ve Výzkumném ústavu železničním. Ještě dopoledne potvrdil vrchní státní zástupce Ondřej Trčka, že protikorupční policie obvinila šest lidí a tři firmy v souvislosti se zadávacím řízením veřejných zakázek SŽDC v roce 2015.

Jindřich Berounský: Dva elitní železniční odborníci České republiky - místo díků zločinci?
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Podle státního zástupce se obvinění dopustili trestných činů v průběhu roku 2015 spácháním celkem dvou skutků, které souvisejí se zadávacím řízení ohledně veřejných zakázek. „Policejní orgán zahájil trestní stíhání šesti fyzických osob a tří právnických osob pro zločin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie ve stadiu pokusu,“ uvedl Trčka.

Šokující informace pro odborný svět železnice přišla v okamžiku, kdy média doplnila, že byli zadrženi rovněž bývalý náměstek generálního ředitele Českých drah a šéf Výzkumného ústavu železničního (VÚŽ) Antonín Blažek spolu s členem představenstva a ředitelem pro techniku a rozvoj VÚŽ Petrem Kavánem. Oba dva představují jedny z nejlepších odborníků a obětavých fandů české železnice, pro něž je přímo životním posláním nejen pomoci pokroku na kolejích v České republice, ale mají za sebou příkladné až obdivuhodné skutky při záchraně historických vozidel, ale i historicky cenných areálů železnice. Od počátku bylo zřejmé, že tady něco nesedí a byli vsazeni do jednoho pytle někam, kam určitě nepatří.

Železniční svět je velmi specifický a představitelé justice do něj nemohli odpovídajícím způsobem proniknout. Zároveň lze konstatovat, že pokrok na kolejích v České republice, kde vládne automobilová lobby, to nemá jednoduché a v naší zemi se v porevoluční době dělalo doposud všechno proto, aby železnice byla zakonzervována k nepoužitelnosti a nekonkurovala silnici.

Důkazem dlouhodobého negativního postoje k pokroku je projekt rychlovlaku pendolina, konstruovaného pro rychlost 230 km/h. Česká republika je jedinou zemí, kde pokrokové pendolino nemá kde tuto rychlost využít ani 16. rok pravidelného provozu. Jezdí rychlostí 160 km/h, a to irituje každého, komu jde o českou železnici a pokrok na ní. Jde o trestuhodně nevyužitý potenciál železnice.

Rychlovlak pendolino, který České dráhy (ČD) zařadily do běžného provozu 28. listopadu 2005 a stále je jejich vlajkovou lodí, vděčí za to, že vůbec jezdí, i Antonínu Blažkovi a Petru Kavánovi, kteří se namísto poděkování a „vyznamenání za zásluhy“ dočkali zatím nepravomocného trestu, který nemá nic co do činění se spravedlností a bez nadsázky by jej šlo označit jako daň za pokrok na české železnici a jejich obětavost.

Tendr na dodávku deseti rychlovlaků vypsala česká vláda už v roce 1995, ovšem celý projekt se výrazně zpozdil a také prodražil. Vítězné konsorcium vedené ČKD se totiž záhy dostalo do problémů a kontrakt proto převzala italská firma Fiat Ferroviaria, patřící v současnosti mezinárodnímu koncernu Alstom. České dráhy koupily od Alstomu nakonec sedm souprav sedmi vozových rychlovlaků, které neměly na růžích ustláno a jejich uvádění do provozu od dodávky první v létě 2003 bylo komplikované. SŽDC si stěžovala na ovlivňování zabezpečovacího zařízení nejen asynchronními trakčními motory a už zkušební jízdy provázela rozsáhlá opatření, která omezovala pravidelný provoz. Pod schvalovací proces se nikomu nechtělo podepisovat a ve stěžejním homologačním týmu se nakonec potkali právě Antonín Blažek a Petr Kaván. Homologační tým zastřešovaly ČD v čele s Antonínem Blažkem a tým VÚŽ vedl Petr Kaván. Svým obětavým přístupem a nasazením pendolino rozjezdili nejdříve mezi Prahou a Děčínem, v závěru roku 2005 i jejich zásluhou zajistilo vozbu už podle jízdního řádu na pravidelných výkonech a ramenech Praha – Ostrava a Praha – Břeclav. V listopadu 2004 se díky nim pendolino dokonce dopustilo alespoň českého rychlostního rekordu, když si mezi Vranovicemi a Podivínem vyzkoušelo rychlost 237 km/h, ale nikoho to netrklo a vedením resortu dopravy nepohnulo.

V rámci následného společného angažmá na VÚŽ nebylo divu, že Antonín Blažek a Petr Kaván měli skutečný zájem na existenci vysokorychlostních tratí (VRT), když české pendolino stále jezdí jen 160 km/h. Jestli existují v České republice lidé, kteří by mohli určovat to, co je potřeba pro vysokorychlostní tratě udělat, jsou to právě oni s komplexními znalostmi a skutečnou praxí. Proto by jejich nepochopená role v údajné trestní kauze studie vysokorychlostních tratí byla pro železniční odborníky humorná, kdyby zásadním způsobem nezasáhla jejich životy, rodiny a profesionální kariéru.

Předně je třeba se zamyslet nad informacemi, které se dostaly na veřejnost už od počátku při zásahu policie a kdo měl zájem, aby tito dva odborníci byli zahrnuti do stejného pytle v kontextu s trestnými činy a jinou kauzou Revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, která se jich netýkala, ale vše vzbudilo náležitý ohlas.

Po pěti letech od obvinění a zahájení trestního stíhání se nakonec Antonínu Blažkovi a Petru Kavánovi klade za vinu, že komunikovali s dalším uchazečem ve veřejné soutěži na zpracování provozně-technické studie VRT a také se zadavateli této studie, což odborná veřejnost považuje za zásadní předpoklad prosazení VRT, a že se dohodli na toliko formální účasti společnosti VÚŽ v zadávacím řízení na studii vysokorychlostních tratí, spočívající v podání tzv. „krycí nabídky“, která nemohla uspět. To byla opět jediná možná cesta k cíli, který oba měli, a to co nejrychlejší prosazení konceptu vysokorychlostních tratí v České republice, na kterém jim celoživotně a nezištně záleželo za situace, když v rámci železnice u nás nejde nic přirozenou cestou a „evropský vysokorychlostní vlak“ České republice s ostudou ujel.

Namísto pochval a ovací byli oba rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. prosince 2020 uznáni vinnými ze spáchání přečinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, za což byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce trvání 18 měsíců.

Oba včetně jejich rodin utrpěli zásadní doživotní újmu, stejně jako VÚŽ, které získalo nálepku provádění něčeho nekalého a opustila jej i řada odborníků, kteří měli zájem na rozvoji české železnice.

V závěru tohoto týdne probíhá odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze, které bude Svaz Odborářů Služeb a Dopravy bedlivě sledovat s vírou v pochopení skutečné role Antonína Blažka a Petra Kavána v rámci české železnice ze strany české justice, která není kriminální, ale obdivuhodná a železnici prospěšná.

Jindřich Berounský
Svaz Odborářů Služeb a Dopravy

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: „Samet“ na vesnici

10:11 Zdeněk Jemelík: „Samet“ na vesnici

Pompézní oslavy 35. výročí podivného státního převratu, který jsme si navykli nazývat sametovou revo…