Aby se ve vládě obsadila jednotlivá ministerstva a úřady, jež o tom rozhodují, věrnými straníky, nebo na tom, aby se jednalo o lidi, kteří problematice rozumí nebo si alespoň jako dobří manažeři přivedou správné odborníky?

Tady je možná příčina toho, proč občané dávají přednost nezávislým politikům oproti představitelům stran. Bohužel. Ale je tomu tak. Tato skutečnost byla prokázána mnohými průzkumy veřejného mínění – nevěřící nechť se podívají třeba na preference prezidentských kandidátů. Výrazně nejvyšší mají nestraničtí kandidáti.

A jak je to tedy s tím prvním orgánem, činným v trestním řízení? Prvním z celkového počtu tří? S policií?

O té chci dnes hovořit. V policii, nebo přesněji řečeno mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem, panuje již delší čas značné napětí, které je bohatě medializováno. Neměl by snad patřit mezi nejnestranější představitele státu právě policista? Tudíž také policista nejvyšší, policejní prezident. Jenže celá tato kauza je – alespoň dle tisku – přímo učebnicovým příkladem zpolitizování vysokého státního úřadu, dotýkající ho se bezpečnosti všech občanů.

Policejní prezident totiž prý ztratil politickou podporu, protože byl instalován za dob, kdy byl ministrem vnitra Radek John, předseda Věcí veřejných, který měl rozhodující slovo při stanovování podmínek výběrového řízení. Lessy měl důvěru této strany, ale vzhledem ke známým událostem v tomto subjektu je prý jeho politická podpora značně oslabena. Je prý – dle Lidových novin – stále v kontaktu s Michalem Morozem, poradcem Věcí veřejných, který prý tehdy ve skutečnosti vnitro řídil.

Hovoří se dokonce o zmanipulování jeho volby. Volba a podmínky výběrového řízení nechť jsou rychle zkontrolovány, ale že by měla být oslabena politická podpora, a tím i efektivita jeho činnosti jako nejvyššího policisty, tomu opravdu nerozumím. To třeba opilý Janoušek, který přejel řidičku, vážně ji zranil a neposkytl jí žádnou pomoc, před tím naboural její vůz a potom prchal před policií – ten by byl jinak vyšetřován, jestli bude mít Lessy zvýšenou nebo oslabenou politickou podporu? Ostatně zatím to s Janouškovým vyšetřováním
policií není nijak slavné.

K tehdejšímu výběrovému řízení na funkci policejního prezidenta se nyní vyjadřuje jak vedoucí policejních odborů Milan Štěpánek, tak bývalý šéf odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Michal Mazel. Zatímco ten prý hlas tehdy Lessymu dal, protože policii bez šéfa považoval za špatné řešení, ale dnes by tak již neučinil, je šéf odborů Milan Štěpánek daleko radikálnější.

Jednak prý ani tehdy hlas Lessymu nedal, ale kromě toho je přesvědčen o tom, že policejním prezidentem se prostě musel stát Lessy, protože John s Morozem tomu tak chtěli. Policejní prezident prý své odpovědi formuloval tak dokonale, že to nutně působilo dojmem, že otázky znal předem. Všechno prý nasvědčovalo tomu, že bude výběrové řízení pěkná lumpárna, říká Michal Štěpánek. Usuzuje tak i z okolnosti, že musel, jako šéf odborů, vlastně výslovně požádat o zařazení do komise, přestože tam někdo z odborů měl být. Ale nebýt toho, že si o členství v komisi přímo řekl, tak by tam prý nebyl.

A co si myslí ministr vnitra, jenž podle zákona nemůže policejního prezidenta odvolat? Jednak mu má za zlé onu skutečnou nebo údajnou spojitost s Věcmi veřejnými, dále jeho neschopnost navrhnout účinnou reformu policie a konečně i překročení stropu odměn pro některé krajské policejní velitele. A přitom má ministr vnitra podporu předsedy vlády, Petra Nečase, což zmíněný veřejně deklaroval. Policejní prezident ovšem říká, že pokud by se ze sporu stalo politikum, odejde. Zde jsou jeho slova: „S hlasitým prásknutím dveří, protože to by byl konec demokracie.“

Jenže co si má o tom všem myslet prostý občan? O práci prvého z orgánů činných v trestním řízení, po níž – v součinnosti se státním zastupitelstvím – by měl následovat spravedlivý rozsudek. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.