U Hřebejka mě to nepřekvapuje, a je vlastně dobře, že neudržel nervy na uzdě a ukázal svou pravou tvář, pochybný glanc prostoduchého přisprostlého hulváta. Jen se potvrzuje, že právě někteří umělci a tým kolem Karla Schwarzenberga měl  (slušně řečeno)  drsné a hulvátské až nenávistné chování.

Kdepak slušnost ! O ni jen mluvili Ale právě o nich, zejména o Hřebejkovi a Menzelovi, by se dalo s úspěchem pochybovat, zda  právě jejich chování a uvažování nebylo zbarveno hodně do hněda.

A možná by se dalo i říct,  že připomínalo i silná slova i akce  úderných oddílů  SA (Sturmabteilungu), jejichž členové nosili vskutku hnědé košile, a  o nichž by mohl otec manželky Karla Schwarzenberga vyprávět své -  vždyť byl vysokým důstojníkem SA ! Už snad jen zbývá, aby Hřebejk rozpoutal po jejich vzoru  „křišťálovou noc!“

Možná by stálo za to vzpomenout i výrok Jana Wericha, který kdysi řekl něco v tom smyslu, že někteří komedianti  jsou jak prodejné děvky a za kus žvance jsou ochotni sloužit třeba i ďáblu.

Je zbytečné se nenávistnými slovy těch , kteří neumějí unést porážku,  se vzrušovat. Ale na adresu Hřebejka a jemu podobných si jizlivě neodpustím citát z Bible, který nejlépe vystihuje jejich  zkraty :  „Blahoslaveni chudí duchem.  Jejich je království nebeské neb, nevědí co činí … „ (evangelium podle sv. Matouše 4 -5).

Jiří KOŠŤÁK