Provozují ji čistě ve vlastním, soukromém zájmu pouze jednotlivci bez ohledu na zemi, její vládu a jí oficiálně deklarovanou politiku.

V důsledku politické zaslepenosti mnozí s pobavením  sledují  už řadu měsíců hulvátské eskapády některých pražských starostů a dokonce jsou je ochotni omlouvat a tleskat jim, jak svévolně poškozují naše vztahy s významnými velmocemi. Stejně tak svévolně připravovaná cesta druhého nejvyššího ústavního činitele republiky na Tchajwan, která je svým politickým vyzněním v příkrém rozporu s oficiální politikou respektování jedné Číny, k níž se hlásí nejen tato, ale všechny předchozí vlády ČR, je interpretována jako demonstrace suverenity našeho státu. Potom je tedy překvapivé, že obdobně partyzánská akce tří ministrů zahraničí vůči Izraeli vzbudila tolik rozruchu a odsudků. V tomto případě všichni hovoří o svévolném poškození dlouhodobých vztahů, všem je jasné, že takovýmto způsobem se zahraniční politika provozovat nedá, že – jak správně tvrdí tři bývalí velvyslanci v Izraeli – „využívat zahraniční politiku jako nástroje politiky vnitřní zřídkakdy vede k něčemu dobrému“.

Co platí vůči Izraeli a v tomto případě přeneseně i vůči USA, platí i obecně. Našim partnerům v zahraničí těžko vysvětlíme, že jsme na vlastní zahraniční politiku našeho státu zcela rezignovali, že si u nás bez jakékoliv odpovědnosti každý dělá a říká do světa, co ho napadne, že pěstujeme pouze politiku vnitřní, a v té je dovoleno vše. Velmoci se na náš stát v důsledku toho zlobí a vztahy se komplikují. To určitě není zájmem České republiky a jejích občanů, to je zájmem pouze některých jednotlivců v domácích politických hrách.

Izrael je zemí, která na povrchu může český politický chaos trochu připomínat. Hádat se Izraelci umějí také donekonečna a právě se pokoušejí soudit za korupci svého premiéra. Snad nám budou trochu rozumět, i když o tom, jaké jsou jejich národní zájmy navenek, vždy věděli velmi dobře, umějí je hájit a tomu odpovídá i jejich váha v mezinárodních vztazích. Na rozdíl od nás.

Jiří Weigl

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.