Příběh s kriminální zápletkou vypráví o chudém chlapci Pipovi, kterému se díky vděčnosti galejníka otevřou skvělé obzory a kariéra, aby se posléze dostavilo hluboké vystřízlivění a zklamání. Dalo by se říci, že i v jeho osudu platilo ono české přísloví, že namazaný chléb spadne na zem právě tou namazanou stranou.

Žijeme v době koronavirové. V tuto chvíli se zdá (neděle večer), že karta se obrací, že v celé záležitosti koronavirové krize začínají převládat ony nadějné vyhlídky. Kéž by tomu tak bylo! Jestli si to tzv. nepoděláme sami, svou netrpělivostí, neodpovědností a kašláním na nutná opatření, tak možná nad námi svítá (tím nemyslím onen film režiséra Krejčíka). Přesto jsou zde některé scénáře dalšího možného vývoje, které optimismem právě nehýří.

Američtí experti z centra pro výzkum infekčních chorob vytipovali tři možné scénáře dalšího vývoje. V současné době existuje zhruba 3,5 milionu nakažených (ti, co jsou pozitivně identifikováni), necelých čtvrt milionu lidí v souvislosti s kovidem zemřelo. Přesto vědci varují, že pandemie tu může řádit ještě dva roky.

První scénář říká, že tato první vlna bude během léta následována dalšími, menšími a spíše lokálními. Druhý scénář je děsivý. Podle něj by tuto první vlnu měla na podzim a v zimě následovat další, mnohem masívnější vlna a po ní další menší. Celkově by nákaza měla zasáhnout 60 – 70 % populace. Až po „promořenosti“ takovéhoto počtu lidí by mohla ustoupit. To by mohlo trvat až 24 měsíců. Stávající přísná opatření by se v tomto případě samozřejmě vrátila. Tento scénář považují odborníci bohužel za nejpravděpodobnější. Co by to znamenalo také pro ekonomiku, nejen naší, ale i celosvětovou, si lze jen těžko domyslet. Třetí varianta je ta, že to, co dnes prožíváme, už znovu nepřijde a nákaza postupně zmizí.

Modelem pro tyto prognózy je průběh španělské chřipky, která zasáhla svět v roce 1918. Ta ovšem zahubila v průběhu cca 2 let miliony lidí. To ovšem by přestalo platit ono okřídlené Bůh chraň Anglii, ale znamenalo by to Bůh chraň nás všechny. Varováním před přílišným optimismem je i skutečnost, že kovid-19 se šíří mnohem snáz, než  chřipkové onemocnění. Tzv. index nakažlivosti je u něj 2 (jeden člověk nakazí dva další), zatímco ona španělská chřipka měla index pouhých(!) 1,3.

Vyhlídky to nejsou opravdu příliš nadějné. Naději by snad mohla přinést nová vakcína, i když i u ní jsou mnozí skeptičtí. 

Naši předkové pořádali při podobných krizových situacích prosebná procesí. Jak se zachováme my, je z části na každém z nás.  Ale jak se zdá, nějaká ta pomoc shůry by v této nelehké situaci také bodla. Darmo se přece v Čechách neříká: Člověče, přičiň se a Pán Bůh ti pomůže.

Přes tyto chmurné předpovědí nám všem přeji ať jsme zdraví, bez virů a v duševní i v tělesné pohodě.