Společnost ČEZ svým hospodářským výsledkem za loňský rok překonala očekávání. Provozní zisk EBITDA vykázal úroveň 60,2 miliardy korun, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů dle Bloombergu počítal s údajem necelých 58 miliard korun. Čistý zisk společnosti očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy korun, zatímco trh počítal s údajem 17,4 miliardy.

ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni.

Současné „vypnutí“ podstatné části tuzemské ekonomiky a ochromení ekonomiky globální v důsledku šíření koronavirové nákazy samozřejmě snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry „zahladit“.

Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí.

Přes aktuální propad cen emisních povolenek, způsobený rovněž především koronavirem, budou jejich ceně, a tedy i ceně elektřiny, a tudíž hospodářskému výsledku ČEZ svědčit opatření prováděná na úrovni Evropské unie, která od poloviny roku 2017 vytváří silný tlak na růst cen povolenek.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se tak letos dividenda ČEZ mohla vrátit na úroveň 33 korun na akcii. Stejnou dividendu vyplácel podnik také za léta 2016 a 2017, za rok 2018 ji snížil na 24 korun. Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 miliardy korun. V dalších letech by dividenda měla růst v pásmu od čtyřiceti do padesáti korun, předpokládá to ovšem, že světová ani česká ekonomika nezabřednou do recese, což začíná být poměrně optimistickým scénářem.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom