Průmysl: Elektřina jede! nergetický průmysl rostl nejvýrazněji minimálně od roku 2001

Průmysl vykázal nejsilnější meziroční tempo růstu od loňského října, když průmyslová produkce vzrostla o více než deset procent, konkrétně 10,3 procenta. Je to bezesporu velmi dobrý výsledek, který však nelze přeceňovat. V prázdninových měsících dochází často k silným výkyvům průmyslové výroby, které souvisejí se stanovováním termínů celozávodních dovolených v jednotlivých podnicích. Například v červenci 2016 zaznamenala průmyslová výroba na první pohled dramatický propad o takřka třináct procent. Ten však byl korigován zase enormně silným srpnovým růstem. Dnes bezpečně víme, že v roce 2016 navzdory zmíněnému červencovému propadu k útlumu tuzemského průmyslu ani v nejmenším nedošlo. Podobně letos nelze pouze na základě červencových čísel dalekosáhle usuzovat na zesílení průmyslové produkce. Je třeba vyčkat minimálně na srpnová čísla. Ta přitom rozhodně tak pozitivní jako čísla červencová být nemusí, jelikož předstihový ukazatel, index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, signalizoval stále příznivé, ale přece jenom v posledním roce nejhorší provozní podmínky v průmyslové výrobě. V červenci zaznamenal průmyslový segment těžby a dobývání nejvýraznější meziroční nárůst za posledních více než sedm let, od května roku 2011. Výjimečně znatelný nárůst, nejvýraznější minimálně od ledna 2001, zaznamenal také energetický segment průmyslu. Tyto průmyslové segmenty rostou z důvodu rostoucí celosvětové a také evropské poptávky po energiích, například po elektřině či uhlí. V červenci se ale docela „činil“ také zpracovatelský průmysl, který přidal 8,8 procenta, tedy nejvíce od letošního ledna. Stále platí, že za celý letošní rok průmysl poroste ani ne polovičním tempem v porovnání s loňskem, když přidá 2,9 procenta.

Stavebnictví: Evropské peníze letos pomohou k dvoucifernému růstu

Naopak dvouciferným tempem by letos mělo růst stavebnictví. Červencová čísla, byť do určité míry ovlivněná nižší základnou loňského roku, potvrzují  příznivý trend právě ve stavebnictví, aktuálně zejména v inženýrském stavitelství. V sezónním očištění rostlo inženýrské stavitelství v červnu nejvýraznějším meziročním tempem od roku 2015, kdy vrcholilo dočerpávání prostředků z fondů EU. Tyto prostředky zhusta mířily právě do inženýrského stavitelství, např. na opravu silničních komunikací. Podobný efekt začíná být patrný i v současnosti, kdy rovněž čerpání prostředků z fondů EU postupně zrychluje. Právě evropské peníze letos tuzemskému stavebnictví významně pomohou, takže poroste solidním tempem 10,5 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D.,
ekonom