Někdy se ukáže v člověku zaškatulkovaném, omezeném a nestatečném objeví světlo, které ho změní v hrdinu chudého lidu.

Kolik vsadíte na to, že se takové světlo rozžehne v Janu Hamáčkovi?

Dlouho čekal na příležitost, aby se oženil s princeznou. Teď ji dostal, ale holku právě pohřbívají mezi zvadlými růžemi.

Zázrak je možný vždycky. Nebyla by první, kdo vstal z mrtvých, moc jich takových ale nebylo.

Politikaření mrtvé nekřísí, ale politikařit se bude.

Hamáček ví, že Babiš je v kleštích. S Okamurou si nemůže zadat, to by měl v Bruselu utrum. Už obvinění je zátěž na hranici snesitelnosti. Socialisty tedy potřebuje, chce-li vládu uplácat. A ČSSD bude mít ve vedení Ano aspoň jednoho velmi vlivného přímluvce.

Omlouvám se, že otravuju s politikařením, ale nemohu jinak: Usnesení socialistického sjezdu je mimořádnou ukázkou politikářské hanebnosti. Neříká: „S obviněným člověkem do vlády nejdeme“ nebo „Ctíme presumpci neviny“.

Říká: „Máme velký problém být ve vládě s obviněným“.

Což znamená: „Naprosto nesnáším kluky s řídkejma vousama, ale už mi to udělej, prosím, prosím!“

Inu, socan zůstal socanem a to je sice očekáváné, leč přes to kormutlivé.

Vyšlo na komarkovynoviny.cz. Publikováno se souhlasem autora