Martin Lobotka: Velká měnově-politická otočka Frankfurtu

14.03.2019 9:45 | Zprávy

Pamatujete, jak před minulými Vánocemi ECB, v „přesvědčení, že pokračující hospodářský růst a zlepšující se trh práce“ zajistí růst inflace, ukončila kvantitativní uvolňování a plánovala na letošek růst sazeb? Už v té době přitom bylo mnohým zřejmé, že inflace na cíli je spíše zbožné přání než popis reality a že ukončení nákupů aktiv bylo politické rozhodnutí, ústupek netrpělivým Němcům, nikoliv rozhodnutí diktované inflačním výhledem. Po necelých třech měsících to ECB přiznala. A na svém březnovém zasedání v lehké panice vyslala ne jednu, ale rovnou dvě holubičí zprávy.

Martin Lobotka: Velká měnově-politická otočka Frankfurtu
Foto: ecb.europa.eu
Popisek: Evropská centrální banka

Zaprvé, výrazně směrem dolů revidovala výhled růstu i inflace, v případě inflace dokonce nejenom pro rok letošní, ale i pro roky 2020 a 2021. Momentálně to tedy už skutečně vypadá tak, že Draghi svůj mandát ukončí se sazbami v červených číslech. Logickým důsledkem této revize je, že ECB odsunula výhled prvního růstu sazeb nejdřív na rok 2020. Zatímco ještě na zasedání koncem ledna 2019 tvrdila, že růst sazeb „nepřijde před létem 2019“, v zápisu po zasedání v březnu stojí, že nepřijde „před koncem roku 2019“.

Zadruhé, ECB ohlásila, a to přesně dva roky po ohlášení druhého kola, již třetí pokračování operací na dodávání likvidity (tzv. TLTRO) bankovnímu sektoru. Tyto levné půjčky mají bankám za příznivých podmínek dodat likviditu, kterou pak poskytnou jako úvěry nefinančnímu sektoru. Proč se však ECB znovu uchyluje k nástrojům, které používala v letech 2014-2017, kdy se z jejich komunikace jen pomalu vytrácela slova jako „riziko deflace“ a kdy o utažení měnové politiky v nich nebylo ani zmínky? Zřejmě proto, že v posledních měsících banky vlivem slábnoucí ekonomiky zase začaly hromadit státní dluhopisy místo toho, aby půjčovaly soukromému sektoru. A ECB se obává, že omezení úvěrů zadrhávající ekonomiku dále zpomalí.

Co z toho plyne pro ČNB? V modelech ČNB toto de facto uvolnění měnové politiky ECB znamená posílení koruny, ergo nižší potřebu růstu sazeb. Koruna však modely ČNB, jak ukazuje srovnání reality a predikcí centrální banky, v posledních letech naprosto ignoruje. Na tom však nezáleží – měnově-politická otočka Frankfurtu je totiž způsobená slabším výhledem růstu a inflace Eurozóny, a ten se ČR nemůže nedotknout. Letošní růst v ČR bude tedy díky slabší Eurozóně výrazně pomalejší než v roce minulém (a to mu ještě ze všech sil bude pomáhat vláda), což znamená, že ČNB letos již sazby nezvedne. A nepřekvapilo by mě, pokud by koncem roku zvažovala jejich snížení.

(autor je finanční analytik)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Filip Turek byl položen dotaz

Tvrdíte, že nám vládnou zaprodaní primitivové

Komu jsou podle vás zaprodaní? A i když já mám k fungování celé EU dost výhrad, dost mě tedy namíchlo to, jak se navážíte do lidí, co chodí volit, jako by byly nějací hlupáci. Jsem zvědav, co v Bruselu předvede vy, zda jste před volbami jen neslibovali, což je dost častý jev, který má podle mě dost ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Rvačka o státní rozpočet

15:49 Jiří Paroubek: Rvačka o státní rozpočet

Státní rozpočet tak, jak je sestaven Ministerstvem financí, vedeným elektrikářem Stanjurou, je stati…