Masivní příchod statisíců uprchlíků do Evropy a zejména do Německa v roce 2015 je stále horkým politickým tématem. Nedůvěra řady občanů i komentátorů vůči kancléřce Angele Merkelové má původ právě v rozhodnutích, jež učinila před událostmi a během nich. Ale jaký byl přesný rozsah této migrace? Je někdo schopen poskytnout absolutní čísla? Údaje uveřejňované v médiích během zmíněného roku i po něm byly do jisté míry zmatené. Někdy se mluvilo o 1,1 milionu příchozích, jindy o 900 tisících a potom zase o 760 tisících. Které číslo vlastně platí a s jakou je spojeno definicí? Co lze uvést o pravděpodobnosti, že se tito příchozí stanou v rozumné době součástí německé pracovní síly? A stanou se vůbec? Jde nějak odhadnout jejich předpoklady s ohledem na kvalifikaci? Odkud přišli? Hlavně ze Sýrie a Afghánistánu, nebo jich většina dorazila z jiných zemí? A co věková a genderová struktura? Podpoří integraci, nebo ji bude brzdit? Shromažďuje někdo v Německu předchozí zkušenosti se zapojováním migrantů z Afriky a Blízkého východu?

Myslím, že článek tehdejšího pracovníka České národní banky (ČNB) Milana Klímy a jeho kolegů z odboru vnějších ekonomických vztahů jednoduše a přehledně popisuje, co se v letech 2014 až 2016 v Německu vlastně dělo, a lze se v něm dočíst, která čísla platí, respektive jsou relevantní, a co přesně popisují. Článek naopak, vzhledem k tomu, že byl uveřejněn na webu ČNB, neobsahuje hodnocení rozhodnutí německé vlády ani nenavrhuje způsoby řešení problémů spojených s těmito událostmi. Text Milana Klímy a jeho kolegů z banky je k přečtení ZDE, je ovšem třeba „narolovat“ stranu 11.